Zápis ze 45.Mecheche

Tentokrát na Liberecké výšině

Úvod

Termín Mecheche. Tak jako obvykle to bylo hlavní (ovšem ne jediné) téma mailové přestřelky, která už od počátku září řádila mezi řadovými Pivrnci. Kde je Vépéčko? Proč se nehlásí a proč u všech všudy ještě nevíme, kdy to na podzim propukne?
VéPéčko se nakonec vynořil z mlhy zapomnění, našel totiž funkční internetovou přípojku a oblažil nás toužebně ožekávanou informací: MECHECHE BUDE!!! Tedy sice ještě několikrát změnilo svou polohu v kalendáři, až se nakonec zahnízdilo na termínu 25.-27.11. s Rituálem 26.11. v 18:00. Sláva! A místo konání – pozor virbl: LIBERECKÁ VÝŠINA.

Předehra

Než nadešel den odjezdu, proběhlo ještě hodně vody v Nice a ještě více mailů mezi Pivrnci, již dlouho lačnících po pořádné diskuzi po pivrncovsku, tak říkajíc na dřeň. Uprchlíci, islám, politka – prostě obvyklé filozofické pindy. Nakonec konečně něco věcného – jaká je nejlepší strategie hry v ruletě.
Vlna mailů odezněla, až teprve cca 2 týdny proběhlo obvyklé vyjednávání, kdo s kým a kde – tedy pojede na Mecheche. Kupodivu celkem rychle se ujasnily osádky vozů. Pažout měl Času Dost, taky vyrazil na dobrodružnou cestu s nejoblíbenějším tuzemským dopravcem. Zjevně chtěl v praxi ověřit pravidla úspešné hry v ruletě, nicméně zřejmě zapomněl, že ruskou jsme neprobírali. Nakonec ale úspešně dorazil do Prahy na sběrné místo, odkud pak pokračoval s ostatními dál.

Pátek 25.11.2016

Čas 15h: jako první na Mecheche-iště dorazil Bakovský Předvoj – Buby a Sedy. Oba pioníři nejprve letmo, nicméně zkušeně obhlédli terén poté, co málem utrhli kolo u vjezdu do areálu Výšiny. Po ubytování a zasazení jednoho žejdlíku vyrazili na malou tůru po žluté a pak po červené k Lidovým sadům, po příjezdové cestě pak zpět na Výšinu. A další žejdlík a chlém se špekem / sádlem.
Čas 16h: Je tu Vépéčko!
Čas 17h: Doráží Džimák a Číža: žejdlík, klobása a špíz.
Čas 17h a něco – novopečený dvojitý otec Luděk vstupuje do restaurace.
Čas 19h..: A jsme kompetní! Doráží pražská sekce, obohacená o o zážitky z ČD obohaceným Pažoutem.
Takže můžeme to rozjet. Témata večera: Zákony, práce, děti.
Po večeři vyráží Meďour, Buby, Džimák a Sedy hledat noční keš Kovadlina. Džimák hacknul nápovědu a místo cca hodinové procházky za svitu luny a Džimákovy čelovky jsme do 10 min na místě, keš je obnažena, pokořena a opět zasunuta.
Zbytek večera proběhl jako obvykle velice poklidně, ba až nudně. Nebýt ruplých nervů Sedyho, ani by člověk neřekl, že je to setkání Pivrnů. Po jeho zdekování se na pokoj zapíjí Luďa potomka, večer se protáhne až do půl třetí.

Sobota 26.11. 2016

Ráno v 8:30 se začínají první Pivrnci scházet na snídani. Meďour vypráví o své anabázi při hledání místa Mecheche.

Meďourova anabáze

Původně vybraná lokace Kutná hora se ukázala jako krajně nevhodná. Považte: ubytovat 10 Pivrnců ve městě, kde právě probíhá mistrovství v aerobiku a všude jsou ubytovány mladé, vysportované, pružné, žádostivé, vnadné….
…..omlouvám se, zasnil jsem se…..
… tedy prostě mladá děvčata, to opravdu není jen tak. Ještě svítala jakž takž naděje v jednom velkokapacitním wellness hotelu, majitel dal ale přednost nadrženým německým důchodcům, kterých je fakt moc, víc než Pivrnců.
Nakonec padla Meďourova ruka na wellness hotel Liberecká výšina, t.č. údajně v konkurzu. Wellness byl už tedy mimo provoz, hlavně že kuchyň a ubytování byli funkční. Podmínka ubytování ve v hotelu s wellness bylo dáno Meďourovým nevyčerpaným poukazem na wellness z práce, který se rozhodl věnovat Pivrncům. Wellness sice nebylo, ale přesto dík, o to víc jsme se mohli rozšoupnout.

Zpět ke snídani

Zrzek si uvědomuje, že se už k němu blíží 47. Mecheche. Ano Zrzku, necelý rok se s necelým rokem sejde a jsi VéPéčko.
Plánujeme program na sobotu. Půjdeme lesem po žluté a pak po červené přes Lidové sady okolo ZOO k botanické zahradě, dál pak na centrum Liberce do restaurace Plaudit. Tam je rezervováno místo na oběd na 14h.

Výlet

V 10h nejprve stoupáme na místní věž, pohlédnout kraji do očí. Zpočátku levotočivé schodiště náhle zlotřile mění směr na pravotočivé a mate tím pár Pivrnců.
Z věže je vidět Harcov, Ještěd se skrývá v mracích. Scházíme dolů – zase to schodiště! – a jdeme ven se vyfotit. Nejdřív hromadné selfie v podání fotomága Zrzka, pak konečně standardní skupinové foto na pozadí hotelu. Foto: samospoušť, nastavení
aparátu: Džimák.
Vyrážíme po žluté přes Kovadlinu, pak odbočujeme doleva na červenou a po té pak dorážíme k Lidovým sadům. Tam právě před budovou restaruace stojí Čertovská tramvaj.
Na první pohled se zdá, že je to jen obarvená zmalovaná tramvaj- chyba! uvnitř sice sedí cestující a troufám si hádat, že i revizor by se našel – ale hlavně jsou tam i čerti!! Po zastavení tramvaje se jich vyrojil pěkný houf na nástupiště.
Jdeme podél ZOO až k Vozkovu pivovaru a pak k botanické zahradě. VéPéčko kupuje hromadnou vstupenku a jdeme se kochat krásami květeny. A prd. Na konci listopadu toho venku moc nekvete, o listech nemluvě. Šlágrem venkovní prohlídky je záhon netřesků s poetickými názvy, nejběžněším z nich pak byl netřesk zvaný MISSING NAME – to byl snad každý druhý…
Jdeme na svařák, griotku, kafe, následuje návštěva pavilonu tropů a jiných končin.
Z botanické zahrady nejprve vycházíme ven doprovodit Džimáka při hledání premiové kešky, pak se vydáváme směrem k centru Liberce. Cestou míjíme muzeum a Liberecké výstaviště, jehož sláva je zjevně za zenitem. Pokoušíme se zakotvit v irské restauraci Černý kůň, ale bohužel, pro nás plno. Dorážíme do Plauditu (Terasa Vzducholoď – nekuřáci).
Jelikož nás už dnes kromě večeře nic nečeká, vypadá to tu na dlouho. Než nám donesou jídlo (pivo bylo hned), probíráme téma Alergeny. Zejména 13 – vlčí bob alias lupina – je nám podezřelá. Na jídelním lístku nás zaujali “karabáček” a “veverka”.
Kolem 14:30 vypráví Zrzek na žádost Pivrnců o své cestě za meditací do U.S.A. – San Fancisco.
V 15:25 pohádka v Plauditu končí, přichází zúčtování. Meďour udává úspěšně zbytky stravenek. Džimák se Zrzkem si fotí společné selfie. A konec, jde se zpět.
Cestou zpět se odpojili Meďour a Džimák, jdoucí hledat jakousi keš. Ostatní pokračujeme přímou cestou na Výšinu. Zpestření přichází v restauraci U Balcarů, která nás zláká nabídkou tankového piva, něco pro chlapáky. Na Výšinu dorážíme kolem 17h, Džimák s Meďourem už na nás čekají.

Mecheche – Rituál

Vlastní Mecheche se přes snahu vrchní odehrává v patře v salonku (jak se později ukáže, vrchní byla moudrá žena, věděla, že na její slova dojde). Salonek byl vyzdoben jako na svatbu, okázalejší prostor jsme na Rituál ještě neměli. Vzpomínáme na Rejchartice na scénu z výletu “Urození pánové…”.
Před Rituálem provádíme rozpustilý kousek na Kuldu, který se zase kdovíproč někde poflakuje. Když vstupuje, děláme, že je Rituál v běhu a mlčky pokračujeme, jen Pivník zůstává neposkvrněn. Kulda neví která bije, snaží si najít místo mezi ještě neodcvičenými Pivrnci. Když k němu dojde Pivník, dojde to i Kuldovi. Hle, rozpustilý kousek se zdařil.
Rituál proběhne v pořádku, jen jako obvykle se najde pár Pivrnců, kteří ani po tolika opakováních ten jednoduchý sled cviků nedají. Negratulujeme.
V průběhu oficiálního jednání je projednáván bod maximální výše pokuty za neúčast, pokud je Mecheche výjimečně dražší. Padlo pár nosných návrhů na změnu stanov, nicméně další projednávání je odročeno na 46. Mecheche. Pivrnec Luďa již totiž stihl hned po rituálu s rozloučením odjet za rodinou.
A jsou tu šarády:
– Luzný lumík lísal ludru
– Vulgární vinárník vetoval vyhlášku
– Pofiderní pšonka prachsprostě plkala
– Oběť ordoviku opanovala oratorium
Ve 20:00 scházíme do restaurace na večeři (kachna, knedlík, zelí) a pokračujeme v
šarádách. Přidává se k nám i paní majitelka Míša. Dost ji zaskočilo slovo “olbřímí”, prý ho
slyší poprvé. Nevěříme. Vidíš, Míšo, teprve až setkáním se s Pivrnci jsi pochopila slovo
“olbřímí”…
Následuje oblíbená hra na básně, Míša se přidává. Někteří z nás (jmenovitě Džimák a Pažout) se nechávají ovlivnit a zapínají autocenzuru. Nevědí ovšem, jaká je Míša zdatná básnířka a TO téma tam vždy dostane zpět. Při závěrečném čtení nejvíce boduje romantická báseň v podání Zrzka.
23:00 Zábava přechází do další fáze, Číža ladí kytaru, hraje písně a trhá struny. Konec zpěvu nastává kolem půl třetí.

Neděle 27.11. 2016

Po snídani nastává odjezd, první mizíme kolem 9:30

Závěr

45. Mecheche se zdařilo, co dodat víc? Díky za skvělou akci, Meďoure!

Sedy