Zápis z 9.Mecheche

1997_09M_Z

Zhruba v polovině prázdnin každého z Pivrnců vyrušil z poklidu dovolených doporučený dopis. ANO. Byla to skutečně pozvánka na 9. Mecheche. Pak už každý jen netrpělivě čekal a telefonováním a mailováním se ujišťoval u ostatních Pivrnců, že není ve své radosti sám. A pak už přišel ten dlouho očekávaný den s velkým D.
Neuvěřitelné se stalo SKUTKEM. Po strašlivých až katastrofických předpovědích se počasí asi spletlo a na Mecheche bylo docela dobře (pršelo pouze v sobotu ráno). Hlavni skupina Pivrncu (Džimák, Sedy, Buby) a host Drboss dorazila do St. Splavu kolem půl páté. Před chatou se setkala s Luďou, který už u chaty postával a zjišťoval, zda nedošlo k nějakému omylu. Během půl hodiny přijel Meďour a byli jsme téměř kompletní (při neúčasti našich kamarádů pokoušejících štěstí za velkou louží).
Ve sklepě byly připravené dva sudy Bernarda (10° a 12°). Začali jsme dvanáctkou a v průběhu dalších dní jsme to vtipně střídali podle nálady a chuti. Heslem 9. Mecheche bylo: „Žádný velký míchaní !“ a docela se to vyplatilo.
Přesně v 18.00 začal rituál. Naštěstí se nikdo nesnažil posunout začátek Mecheche (bohužel pro Pažouta, který stále věří v přesnost Českých drah) a vyvolat tím chaos jako na minulém Mecheche, kdy se na rituál téměř nedostalo. Tentokrát to tedy bylo jako za „starých dobrých časů“ a rituál opět nabral na vážnosti a svátečnosti.
Pak nastalo to, čemu se všeobecně říká „volná zábava“. Kolem sedmé večer dorazil další host Hrut a chvíli po něm i notně unavený a otrávený Pažout. Po požití několika doušků vychlazeného (Tady musím opět odbočit, neboť bylo na Mecheche historicky poprvé použito samostatné chlazení s pípou – Pikolík) piva, se však jeho obličej opět rozjasnil. Pak už se jen žralo (utopenci, opékané buřty) a pilo (pivo) a to asi do půl třetí.
Druhý den dopoledne se Pivrnci rozdělili na dvě skupiny. Pažout, Meďour a Luďa se na kolech vydali okolo Máchova jezera do Doks a druhá skupina ve složení Buby, Sedy a Džimák pešky tamtéž (chatu a sudy hlídal Drboss a Hrut jel už domů). Sraz měl být v jednu hodinu po poledni v restauraci Bezděz. Tam jsme se také asi v půl druhé skutečně sešli, najedli, koukli se na pohřeb Diany a šli (jeli) zase zpátky na chatu. Tam už na nás čekali další dva hosté Karel a Mars (ne Marx), ale hlavně naše jediné a ze Států právě navrátivší se Pivrnče Míra. Ten pořád líčil zážitky z USA a ani s večerem nepřestával (Míra jako omluvu za nedostavení se na Mecheche přivezl litr slivovice). Asi ve tři přijel ještě Mařena (nebojte se, neporušili jsme stanovy, je to chlap) a Kulda. Nejoblíbenější zábavou se potom stala hra francouzských důchodců „petang“, kterou někdo vtipně přejmenoval na petting, a u tohoto názvu jsme již zůstali. Každý za chvíli poznal výhody tohoto sportu. V jedné ruce půllitr a v druhé kouli ( samozřejmě že hrací !) V euforii někdo dokonce navrhl, aby se tato hra zakoupila z fondu do vlastnictví Pivrnců. Navečer přijel ještě Mamut a počet lidí se rozrostl na 13.
K večeři byl výtečný gulášek, který zvětšoval již tak dost velkou chuť na pivo. Večer se osazenstvo rozdělilo na dvě skupiny. Jedna byla venku u ohně a druhá čuměla na TV na Manéž B. Polívky. V devět pak nastalo sloučení obou skupin a další velký nápor pití. Asi v deset večer došel sud dvanáctky a tak jsme přešli na zbytek desítky (Už bylo samozřejmě také upito). U ohně přišla na řadu také ta slivovice. V půl jedenácté odešel Kulda na vlak do MB, takže na noc nás zůstalo 12. Mamutík si během večera ustlal nejprve u ohně, ale pak šel také do chaty. Vetší část šla spát opět kolem půl třetí.
V neděli ráno odjela většina hostů a zbyli jen Pivrnci, Pivrnče a Mamut. Jelikož bylo nádherně (svítilo slunce a bylo teplo), šli jsme k jezeru a půjčili si šlapadla a loďku. Dokonce se odstartoval jakýsi závod šlapadel, ale po několika metrech všichni odpadli. Luďa uprostřed jezera vedro psychicky nezvládl a vykoupal se v jezeře plném toxických sinic. Po návratu do chaty jsme opět hráli petang a po obědě (polévka a zmrzlé buřty) jsme šli sklidit sudy. Říkali jsme si, že zbytek desítky holt vylejeme, ale ouha. V sudu už nic nebylo. Takže se na Mecheche vypilo neuvěřitelných 200 piv. A to nás v pátek večer bylo 8, v sobotu 12 a v neděli zase jen 8.
Mecheche se tedy jako již tradičně VYDAŘILO.

Džimák

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.