Zápis z 58.Mecheche

 

Nazdárek Pivrnci…
Sice dost pozdě, ale nakonec se mi přece podařilo vytvořit něco jako zápis z Mecheche. Nejprve je tu pár ilustračních obrázků, které jsem naštěstí nekreslil já, ale vypůjčil jsem si je z mého oblíbeného komiksu z mládí. Určitě ho znáte i vy. Jen jsem trochu aktualizoval texty.

No a pod obrázky najdete i takový ten klasický, ale tentokrát dost obyčejný zápis… 🙂 

A teď ten slíbený textový popis Mecheche…

 

ZAČÁTEK

Tentokrát nás Velký Pivrnec Luděk pozval do malé obce Nekoř v podhůří Orlických hor a v těsném sousedství vodní nádrže Pastviny.

Pátek 4.11.2022

První skupina ve složení Luděk, Buby a Džimák přijela na místo v pátek už ve 13:00. Pan majitel nám předal chalupu s podrobným vysvětlením, co a jak se používá. Převod zálohy nebo doplatku řešil VP s majitelem přes jakési mobilní aplikace, takže nejdůležitější bylo se připojit hned na wifi.

Hned po převzetí chalupy se narazil sud s Prazdrojem a ve 14:05 už jsme pili první pivko. To už byl na místě Pažout jako jediný člen druhé skupiny. Dal si pivo, připojil se na wifi a odebral se nahoru na nějakou telekonferenci.

Pak jsme všichni čtyři vyrazili na obhlídku blízkého okolí, nicméně procházka byla velmi krátká, jelikož slovy klasika: „Chčilo a chčilo!“ Takže jsme po pár metrech zakotvili v hospodě U Nožíků, kde jsme spolu s místními sledovali nohejbal v televizi.

Nicméně za chvilku jsme byli zpět v chalupě, zatopili v krbu a udělali si kávu. Za chvilku, asi v 17:30 přijela třetí skupinka (Sedy a Kulda). Kulda překvapil klasickým kufrem na kolečkách.

Jelikož nás bylo už více, začali jsme přemýšlet o přestavování stolů abychom se všichni vešli. No po deseti minutách nám došlo, že nás bude 9 a tudíž bude stačit jeden větší stůl a není potřeba nic řešit.

V 18:00 přijela čtvrtá skupina, a to byl Číža. Kulda s Čížou se pak hned pustili do konzumace zásob. Kulda se vrhnul na hermelín a Číža na utopence. A taky se rozjela diskuze…

Sedy navrhnul pořádání jakého si inovativního workshopu, kde by na začátku Mecheche všichni Pivrnci ostatní seznámili s novinkami v jejich životech a tak. Důvodem pořádání by byla případná příprava na dotěrné otázky manželek Pivrnců v neděli, co že je u ostatních nového…

Těsně před 19.hodinou dorazil poslední, pátá skupina: Martin a Zrzek. S Martinem taky přijely další dva sudy jeho piva – 15 IPA a 10 APA. A hned se rozjela neřízená degustace.

Kulda se mezitím vykoupal venku v sudu ve studené vodě. Vzpomínáme na nedávno zemřelého Michala Ambrože z Jasné Páky.

A pak se hrálo na kytaru.

První šel spát Kulda, což není nic překvapivého, ale hned po něm usnul Pažout. Zřejmě ho unavila konzumace IPY i přes varování Martina, že je fakt silná… Třetí šel na kutě Sedy a tím máme komplet stupně vítězů za pátek.

Ostatní pokračují diskuzí o klimatu, CO2, fosilních palivech, podnebí v Africe i Evropě, konkrétně o vyschlém korytu řeky Pád. Co teď s tím? Nic, Jsou v prdeli.

Další odpadlíci šli spát asi v jednu a poslední skupinky se odebraly na kutě i přes nevyřešené problémy klimatu asi ve tři ráno.

Sobota 5.11.2022

Sobota začala jak pátek končil. Pršelo. Mezi 8 a 9 se pomalu trousíme na snídani, jen Luďka nikdo neviděl. Ten si večer vybral své prezidentské apartmá, protože je přeci jen marná sláva, hen ten oný Velký Pivrnec a spal tam sám.

Většina Pivrnců snídá nasladko a řeší se trasa výletu a čas odchodu.

Kulda propaguje brožuru Digitální odysea (IT pro seniory). Asi nám chce naznačit, že důchodový věk se blíží. Martin ji se zájmem vzal s sebou na záchod a my všichni trnuli, co tam s ní bude dělat. Naštěstí se brožura vrátila celá a čistá…

Zrzek nám u snídaně nevoní. Zjišťujeme komu všemu a proč. Zrzek je z toho lehce vykolejený (a bojí se, že o tom napíšu) a poté přiznává, že by to mohlo být trikem, které nějaký rok poctivě leželo ve skříni. Nakonec se Zrzek převléká a problém…mizí.

V 9:40 přišel konečně Luděk a lehce snídá. Chystáme se na výlet kolem Pastvin – venku je 11 stupňů a čekáme až přejde malý deštík…Kulda s Martinem hrají piškvorky. A Kulda vyhrál.

V 10:40 je hlášen odchod, protože už nebude pršet. Zjišťujeme, že Zrzek už zase usnul. Takže úkol zní: Hlavně ho tady nezapomenout.

Výlet kolem přehrady (asi 12km)

Cesta vedla těsně kolem přehrady, lesem, po loukách i po břehu lehce vypuštěné nádrže. Naštěstí byla v jinak poměrně opuštěném kraji otevřená restaurace U mostu. Po objednání piva (Holba) řešíme klasický kvíz a to počet ťuknutí při přípitku 9 lidí. Vyšlo to zase 36. Nicméně se probírají možné způsoby výpočtu ale hlavně co nejoptimálnější realizaci takovéto akce.

Jakýsi letáček nebo plakát nás zase zavádí do diskuze o tajích a jinotajích češtiny. Věděl někdo, že ke slovu myslivec existuje i slovo myslivkyně? A co teprve ke slovu sestra její mužský protějšek sestr.

K obědu jsou borůvkové knedlíky, svíčková, smažák i mexická pánev.

Zrzek si objednává netradičním způsobem u servírky kávu: „Mohl bych dostat presso? Nemusí to být hned, ale až půjdete (kolem).“

V 15:00 jsme zpátky z výletu a okamžitě posunujeme Rituál až na 18:30. Do té doby se někteří vyspí, většina navečeří a Kulda zase vykoupe v sudu.

Rituál i následná diskuse probíhá rychle a disciplinovaně, takže už v 18:45 začínáme hrát hru s dárky, které nám Luděk nakázal přivézt. Princip vlastně spočíval v tom, že házíme kostkou a podle toho co padne si různě krademe dárky, o kterých nic nevíme. Po konci hry a při rozbalování pak zjišťujeme „skutečnou“ hodnotu ukořistěných dárků. Luděk má dojem, že nás hra nebaví, ale myslím si, že to tak nebylo a hru jsme si fakt užili.

Pak je čas na různé historky a vzpomínáni. Martin vzpomněl Bruce Willise, Číža zase vypráví o vyhoření starého domu, řeší se televize, Martinův pivovar i jeho produkty.

Nakonec došlo i na básně! A taky došlo pivo! Teda to Martinovo, Plzeň ještě zbyla…

Ve 22:00 šel spát Sedy a taky Kulda.

Hovory se opět stočily na aktuální problémy tohoto světa. Z toho nás naštěstí vysvobozuje hra na kytaru. Ještě o půlnoci se hraje a pak už nevím…tady končí moje poznámky.

Neděle 6.11.2022

Jak už to na Mecheche bývá, v neděli ráno někdo odjede ještě dřív, než se ti další probudí. Takže je to takový lehký zmatek, že i Písmák ztrácí přehled, kdo je kde. A po dvou náročných večerech někdy i kdo je kdo. Takže někdo odjel brzy ráno, někdo později a někdo ještě o chvilku déle. Faktem je jen že odjeli všichni…myslím.

Celé nedělní dopoledne je vlastně už jen ve znamení odjezdů, loučení, snídaně, úklidu, balení a předávání fondu a taky chalupy.

Ale občas se stane a byl to i tento případ, že se najde pár jedinců, kteří mají ještě volnou neděli a využijí ji ke společnému výletu v okolí. No a teď přichází ta trapná chvilka, protože ve vzpomínkách Písmáka není jasné kdo na ten výlet jel.

Ale povznesme se nad tuto maličkost a předpokládejme že to byl Buby, Džimák, Luděk a Kulda, kdo se ještě v neděli vydali na menší túru po hřebeni kolem Suchého vrchu. Krátká procházka spojená s obědem v krásné Kramářově chatě a nalezením jedné kešky se vydařila. A protože se i počasí umoudřilo a dovolilo nám se kochat výhledem na blízká pohoří, vylezli jsme na rozhlednu a konečně viděli Orlické hory i blízký Kralický Sněžník. No uznejte, na závěr velmi povedeného víkendu jsme si snad nemohli už nic víc přát.

KONEC

Díky Luďku za uspořádání 58.Mecheche.

 

Zaznamenal ještě Písmák a uveřejnil již Velký Pivrnec – Džimák