Zápis o Mecheche s číslem 43

2014_43M_ZTak nám zase začal nový školní rok. V práci se probírám poštou a hle přiletěla sova od Martina, přinesla mi pozvánku od Velkého Pivrnce a v ní stálo černé na bílém:

Moji milí Pivrnci,

jistě už několik týdnů přemýšlíte, čím vás Velký Pivrnec překvapí:

Rituál na palubě Embraer Legacy 600 těsně před přistáním na Maledivách?
Nebo snad 1. Kinetický rituál na 38. kilometru Maratonu?
Či Ejaculatio Ritualis v SM-Bondage salonu?

HOVNO!

Velký pivrnec je zatím proti krizi středního věku imunní, takže, ani nelítá soukromým tryskáčem, ani neběhá po závodech, ani nechodí do bordelů. No a o motorkách a golfu se raději vůbec nezmiňuji.

Pěkně pojedeme do stejné prdele v Krušných Horách jako jsme byli minule!

Čeká na nás Chata Natálka v obci Mníšek (Nová ves v horách). Více zde: http://www.chata-mnisek-kliny.com/

Pokud bude hezky (jak v říjnu v Krušných Horách často bývá), navrhuji se sejít už v pátek dopoledne. Okolí je půvabné a nabízí nepřeberné množství výletů. Můžeme navštívit jedinou pilířovou přehradu v České Republice, hledat zbytky Flájského plavebního kanálu, přejít po zatopeném mostě, nebo se jen tak po kolena bořit v okolních rašeliništích, dopřávaje si k tomu doušků místní laciné kořalky.

Hosté jsou vítáni, místa je dost.

Rituál je stanoven na sobotu 18.10.2014 v 18:30 ve společenské místnosti chaty Natálka.

S sebou nepotřebujete nic než půllitr a chuť sejít se se svými kamarády!

Vše ostatní pro Vás zajistí,
Váš Velký Pivrnec,
Martin!

Zatlačil jsem slzu a začal jsem se těšit.

Teď se přeneseme časem o pár měsíců dopředu…

Je večer, sedím v chatce Natálka popíjím pivo a koukám se s ostatními na teploměr. Teplota se na něm mění jen v 00. Pivečko mi chutná a teplota leze pozvolna nahoru a to je moc dobře. Martin připravuje véču gulášek. Džimák mezitím stačil definovat svůj Džimákův zákon. Než jsem si ho stačil poznamenat, tak jsem ho zapomněl. Gulášek přišel k chuti. Pívečko se točí a řeč se vede. Džimák si bere slovo a začíná nám poutavě vysvětlovat, jak on to vidí se smyslem života. Tentokrát neváhám a hned si vše poznamenávám. Je to něco v tom smyslu: „Na nic si nehraju, žiju tak jak chci a nenechám si do toho kecat. Žiju tak, tak jak cítím a nemám rád žádný filozofický kecy o hovně.“ Na konci proslovu si myslím většina z nás uvědomila, že na tom fakt asi něco je a já pochopil, že z Džimiho by se časem mohl stát velký Guru. Meďour trefně poznamenal něco o paralele mezi Džimem a Eduardem Tomášem. Za večer jsme ještě stačili probrat Sedyho herecký výkon v divadelním představení picaváckého souboru, kde učinkuje společně s bráchou. Stačili jsme se i trochu pohádat na téma sankce proti Rusku. Číža nám všem důrazně vysvětlil, že je naše skoro vlastenecká povinnost podepsat petici proti Putinovi. Po té se naše konverzace dotkla témat, jako jsou volby, úloha demokracie v životě člověka. Číža naštěstí včas hrábnul po kytaře a smrad politiky začal pozvolna ustupovat. Dali jsme si fláky jako V jednom domku na zarubku, Poněvadž nemám kanady, Krylovo umíme ohnout záda, Řekněte mamce pro Krista ať mi…, Tam kde hynuli sobi – Martin při nich hrál na kleště. V krbě hořela polena a myslím, že všem nám bylo celkem fajn.

Ráno jsme posnídali a vyrazili na túru směr rozhledna Jeřabina -> Přehrada ->hospoda Stará škola. Tam jsme si dali hotovky 5x daňka a 2x kuře. Buby s džimem si dali minutky. Já jsem pak všem udělal radost a zazpíval jsem píseň milenci v texaskách. Zpátky jsme šli kolem barevné vietnamské tržnice plné trpaslíků, kde si Martin koupil bačkory. Po výletě jsme si sedli ven před chaloupku, ochutnali Martinovi speciální lahváče a hráli si petang.

Rituál proběhl v duchu prvního Mecheche pořádných chlapů. Zapili jsme to panákama a začali probírat téma děcko v padesáti. Číža dal hlasovat, kdo by byl rád, kdyby se mu narodilo děcko. Výsledek byl 60% pro a 40% se zdrželo hlasování. Meďour se nám všem přiznal, že vysazení japonských topolů byla prý pěkná blbost a teď má problém je ze zahrady vyhubit. K večeři nám VP připravil uzené. Probrali jsme se tématy sex a šachy a Sedy stačil zahlásit, že byli trojhalíře, ale že se radši podívá do svého análu. Na závěr rituálového večera jsme si zahráli bezva hru desetník, dvacetník, na co desetník, aha desetník.

Probudili jsme se do loučícího se rána, Udělali jsme si společnou fotku s Natálkou. Buby s Džimem se vydali na kole a my ostatní k domovu.

Tak nějak jsem to viděl já současný 44. VP Kulda.

Mějte se všichni fajn a já už začnu spřádat plány na to naše další Mechechéčko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *