Štědrý večer v pastoušce
pastorální hra s ponaučením
Pastouška: stůl, židle, druhý stůl s vánoční smrkovou větvičkou, pod ním 3 papírové pytlíky
sestra – stojí
bratr Milimír a bratr Nemír sedí u stolu
SESTRA : Dnes je Štědrý den. I když jsme v pastoušce, jsem já i moji bratři šťastní, že dnes přijde Ježíšek. Bratři jsou jednovaječná dvojčata
[ bratři otevřou knihy]
ale přeci jsou jiní. To je bratr Milimír. To je bratr Nemír : .
[NEMÍR : vytrhne list zmuchlá trefí se do koše, opakuje dle potřeby]
Bratři nesu Vám štědrovečerní večeři
[SESTRA : přináší tři talířky na každém jedna sušená švestka]
MILIMÍR : Opravdu ! Má oblíbená švestka, děkuji sestřičko. Mile jsi mne tou pochoutkou překvapila.
NEMÍR : Jen jestli je to švestka?
[bere do ruky prohlíží]
Nějaká malá, černá a scvrklá.
SESTRA : Teď poděkujeme Ježíškovi za štědrou večeři.
[MILIMÍR + SESTRA se modlí, NEMÍR prohlíží švestku dloube se v zubech] [Ťukání na dveře]
MILIMÍR : Který dobrý člověk to klepe na dveře?
NEMÍR : Jaká chamraď to votravuje při večeři?
[Sestra se zvedá]
NEMÍR : Zamkni dveře a nikoho nepouštěj. Nikdy nevíš, kdo to je!
MILIMÍR : Jen otevři.
[SESTRA otevírá; vstupuje Teta Agáta ]
TETA AGÁTA: Přeji šťastný Štědrý večer. Jsem vaše teta Agáta .
NEMÍR : No co jsem říkal! Už je to tady! Příbuzná..
TETA AGÁTA : vrátila jsem se chudá z ciziny a přišla jsem s vámi strávit Štědrý večer v pastoušce.
SESTRA + MILIMÍR + NEMÍR : Naše drahá ztracená teta Agáta [SESTRA +MILIMÍR nadšeně; NEMÍR znechuceně]
SESTRA + MILIMÍR : Nu, tetičko, posaď se s námi ke stolu.
NEMÍR : Ale nevím co ti nabídneme
[spolkne švestku]
jsme totiž chudáci.
[MILIMÍR : podá tetě švestku]
MILIMÍR : Vem si tetičko moji švestku, já jsem se včera přejedl bukvic a ještě dnes mi leží v žaludku.
[snědí švestku]
MILIMÍR : A nyní se můžeme podívat pod stromeček co nám přinesl Ježíšek.
[SESTRA vyskočí ]
SESTRA : Já, já budu rozdávat dárky
[vstanou]
NEMÍR : Jak tak koukám na někoho se dárek nedostane. Ježíšek dobře ví, že se při večeři nemá otravovat
SESTRA : Bratři podívejte se co Vám nadělil Ježíšek.
NEMÍR : [Zády k ostatním]Kůrka, sice malá, ale raději ji hned sním, aby někdo nechtěl ochutnat
[sní kůrku, otočí se zpět k ostatním ]
Sakra, kůrka mi upadla a byla tak malá, že jsem ji už nenašel. Hm, knoflík ? Nevím co budu dělat s knoflíkem, jistě ho brzy ztratím, protože mám kapsy děravé.
MILIMÍR : Jaký pěkný kámen. Jistě je to léčivý křemen. Když na něm budu v noci spát budu mít zdraví jako křemen. A ten překrásný knoflík. Když si ho přišiju na halenu, jistě se zařadím mezi ostatní vesnické šviháky.
SESTRA : A copak nadělil Ježíšek mě? Pěkný křemen. Vyleštím ho a mohu sním blýskat na chlapce. A zde je má oblíbená pochoutka, ta mě vždycky potěší. Ale co teta Agáta? Další dárek už Ježíšek nepřinesl?!. Nevadí.
[rozlomí kůrku]
Teto Agáto! I pro tebe přinesl Ježíšek dárek
TETA AGÁTA : Děkuji Ježíškovi. Takovou vzácnost si však schovám, aby se neztratila
[ukrývá kůrku před Nemírovou rukou]
Nu milá neteři, milý Milimíre, nemilý Nemíre. Vidím, že jste chudé, ale hodné děti, které Vaši chudou tetu na Štědrý večer přijali o večeři i o Ježíškův dárek se se mnou podělili. Proto já, ač kdysi též z pastoušky se s Vámi rozdělím o své bohatství. Ty neteři a ty Milimíre jste se se mnou podělili, proto dostanete každý půlku a tobě NEMÍRE , tobě n… nedám nic.
[Agáta předá bohatství; SESTRA + MILIMÍR: připevní si znaky bohatství]
SESTRA + MILIMÍR : Děkujeme teto za toto bohatství. Nemír je však náš bratr
NEMÍR : Jednovaječný
SESTRA + MILIMÍR : ale i on, zlá to povaha, nám bude ve světě bohatých potřeba. Nemíre! I my boháči se s tebou podělíme.
[předají bohatství, NEMÍR si připevní znak bohatství]
SESTRA + MILIMÍR + NEMÍR + TETA AGÁTA :
Jsme přece všichni jedné krve a dnes je Štědrý den.
A že jsme hodní byli Ježíšek přišel sem.
My z pastoušky jsme byli a teď jsme bohatí.
Teď radíme Vám dobře to přece každý ví.
Až na Štědrý den k Vám teta přijde: Nebuďte lakomí!