pastorální hra s ponaučením

Pastouška: stůl, židle, druhý stůl s vánoční smrkovou větvičkou, pod ním 3 papírové pytlíky

sestra – stojí
bratr Milimír a bratr Nemír sedí u stolu

SESTRA :  Dnes je Štědrý den. I když jsme v pastoušce,  jsem já i moji bratři šťastní, že dnes přijde Ježíšek. Bratři jsou jednovaječná dvojčata
[ bratři otevřou knihy] ale přeci jsou jiní. To je bratr Milimír. To je bratr Nemír : .
[NEMÍR :  vytrhne list zmuchlá trefí se do koše, opakuje dle potřeby] Bratři nesu Vám štědrovečerní večeři
[SESTRA :  přináší tři talířky na každém jedna sušená švestka]

MILIMÍR :  Opravdu ! Má oblíbená švestka, děkuji sestřičko. Mile jsi mne tou pochoutkou překvapila.

NEMÍR :  Jen jestli je to  švestka?
[bere do ruky prohlíží] Nějaká malá, černá a scvrklá.

SESTRA :  Teď poděkujeme Ježíškovi za štědrou večeři.

[MILIMÍR   + SESTRA   se modlí, NEMÍR  prohlíží švestku dloube se v zubech] [Ťukání na dveře]

MILIMÍR :  Který dobrý člověk to klepe na dveře?

NEMÍR :  Jaká chamraď to votravuje při večeři?

[Sestra se zvedá]

NEMÍR :  Zamkni dveře a nikoho nepouštěj. Nikdy nevíš, kdo to je!

MILIMÍR :  Jen otevři.

[SESTRA   otevírá; vstupuje Teta Agáta  ]

TETA AGÁTA:  Přeji šťastný Štědrý večer. Jsem vaše teta Agáta  .

NEMÍR :  No co jsem říkal! Už je to tady! Příbuzná..

TETA AGÁTA :  vrátila jsem se chudá z ciziny a přišla jsem s vámi strávit Štědrý večer v pastoušce.

SESTRA  + MILIMÍR  + NEMÍR :   Naše drahá ztracená teta Agáta   [SESTRA  +MILIMÍR  nadšeně; NEMÍR   znechuceně]

SESTRA  + MILIMÍR :  Nu,  tetičko, posaď se s námi ke stolu.

NEMÍR :  Ale nevím co ti nabídneme
[spolkne švestku] jsme totiž chudáci.

[MILIMÍR :  podá tetě švestku]

MILIMÍR :  Vem si tetičko moji švestku, já jsem se včera přejedl bukvic a ještě dnes mi leží v žaludku.

[snědí švestku]

MILIMÍR :  A nyní se můžeme podívat pod stromeček co nám přinesl Ježíšek.

[SESTRA   vyskočí ]

SESTRA :  Já, já budu rozdávat dárky

[vstanou]

NEMÍR :  Jak tak koukám na někoho se dárek nedostane. Ježíšek dobře ví, že se při večeři nemá otravovat

SESTRA :  Bratři podívejte se co Vám nadělil Ježíšek.

NEMÍR :  [Zády k ostatním]Kůrka, sice malá, ale raději ji hned sním, aby někdo nechtěl ochutnat
[sní kůrku, otočí se zpět k ostatním ] Sakra, kůrka mi upadla a byla tak malá, že jsem ji už nenašel. Hm, knoflík ? Nevím co budu dělat s knoflíkem, jistě ho brzy ztratím, protože mám kapsy děravé.

MILIMÍR :  Jaký pěkný kámen. Jistě je to léčivý křemen. Když na něm budu v noci spát budu mít zdraví jako křemen. A ten překrásný knoflík. Když si ho přišiju na halenu, jistě se zařadím mezi ostatní vesnické šviháky.

SESTRA :  A copak nadělil Ježíšek mě? Pěkný křemen. Vyleštím ho a mohu sním blýskat na chlapce. A zde je má oblíbená pochoutka, ta mě vždycky potěší. Ale co teta Agáta? Další dárek už Ježíšek nepřinesl?!. Nevadí.
[rozlomí kůrku] Teto Agáto! I pro tebe přinesl Ježíšek dárek

TETA AGÁTA : Děkuji Ježíškovi. Takovou vzácnost si však schovám, aby se neztratila
[ukrývá kůrku před Nemírovou  rukou] Nu milá neteři, milý Milimíre, nemilý Nemíre. Vidím, že jste chudé, ale hodné děti, které Vaši chudou tetu na Štědrý večer přijali o večeři i o Ježíškův dárek se se mnou podělili. Proto já, ač kdysi též z pastoušky se s Vámi rozdělím o své bohatství. Ty neteři a ty Milimíre  jste se se mnou podělili, proto dostanete každý půlku a tobě NEMÍRE  , tobě n… nedám nic.

[Agáta předá bohatství; SESTRA + MILIMÍR: připevní si znaky bohatství]

SESTRA  + MILIMÍR :  Děkujeme teto za toto bohatství. Nemír je však náš bratr

NEMÍR :  Jednovaječný

SESTRA  + MILIMÍR :  ale i on, zlá to povaha, nám bude ve světě bohatých potřeba. Nemíre! I my boháči se s tebou podělíme.

[předají bohatství, NEMÍR  si připevní znak bohatství]

SESTRA + MILIMÍR  + NEMÍR + TETA AGÁTA :

Jsme přece všichni jedné krve a dnes je Štědrý den.
A že jsme hodní byli Ježíšek přišel sem.
My z pastoušky jsme byli a teď jsme bohatí.
Teď radíme Vám dobře to přece každý ví.
Až na Štědrý den k Vám teta přijde: Nebuďte lakomí!

 

KONEC