Popis 33.Mecheche

33. Mecheche.

Místo konání: Bílý Kámen u Chrudimi
Termín konání: 16.10.2009 – 18.10.2009
GPS: N49°55’50.53“, E15°32’48.90“
Rituál: 17.10.2009 v 18:00:00

Velký Pivrnec: Martin
Písmák: Meďour
Přítomní Pivrnci: Sedy, Pažout, Zrzek, Míra, Džimák, Číža, Buby, Luďa
Nepřítomný Pivrnec: Kulda
Hosté: Buřt

„Jsem Písmák. Nečekal jsem to, přišlo to z čista-jasna. Mecheche začalo na sněhu bez vody a bez Kuldy “ (1)

Dovolte mi, abych podal zprávu o 33. Mecheche a napsal tak pár slov o dalším setkání Pivrnců, které se tentokrát konalo tradičně za špatného počasí a netradičně V Bílém Kameni nedaleko Železných hor poblíž Chrudimi. Předem bych rád upozornil, že mnohé z vlastních i cizích myšlenek uveřejněných v textu, nejsou myšleny zdaleka tak vážně, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mecheche se mi opravdu líbilo a doufám, že můj subjektivní názor je sdílen přinejmenším většinou.

Účastníci byli klasicky sezváni pozvánkou, a přestože místo konání bylo zveřejněno, plánovaný průběh této netrpělivě očekávané akce se mnohým dlouho nedařilo odhalit. Mohla za to šifrovaná část pozvánky, která se brzy ukázala nad síly většiny účastníků samotné akce. Někteří nevěnovali dostatek času luštění a v klidu a napjatém očekávání dožili příchodu Mecheche, zatímco jiní, ti úspěšnější v luštění, údajně zahájili poctivý a intenzivní trénink na akci zároveň pochybného i slibného označení: „Pivrncova soutěž zdatnosti“ (dále jen PZS). Kombinace měsíce října a Mecheche jsou společně a tradičně již dosti vysokou zárukou nevalného počasí, takže zlí jazykové si kladou otázku nakolik sezvávající Velký Pivrnec pouze hecoval ostatní Pivrnce a nakolik upřímně chystal napínavou a poučnou soutěž pro svoje kamarády. Ať tak či onak, ti kteří se již v průběhu luštění obsáhlé šifry rozhodli Velkého Pivrnce exemplárně lynčovat, brzy shledali, že k podobné reakci se uchýlili i ti, kteří, ač úspěšní luštitelé, jsou zklamáni zbytečným
tréninkem na později stornovanou PSZ. Pokud k tomu přidáme i naprostý nedostatek zdravého margarýnu bez cholesterolu, který byl nahrazen tučným a těžko roztíratelným máslem, bylo jasné, že oběť se lynčování opravdu nevyhne. Aby toho nebylo málo, rozhodl se Velký Pivrnec potrápit kamarády hádankou o 20 krychlích ležících ladem na odvrácené straně Měsíce. Sociálně poučná pointa hádanky Pivrnce moc neuspokojila, hádanka samotná alespoň ukrátila značnou část pátečního večera i sobotní procházky a Pivrnci se brzy začali těšit na večerní ztrestání Velkého Pivrnce. Zmiňovaná procházka vedená zarostlými lesy a rozbahněnými poli, byla sice delší a náročnější, než pohodlná chůze po nedaleké cestě, ale tím nás již Velký Pivrnec opravdu nezaskočil. Jeho ortel byl zpečetěn.

„… seděli na křižovatce; roztáhl na silnici kousky mapy a prohlíželi si je. Ukazoval prstem. Tady jsme, prohlásil. Přesně tady… …Prstem  projížděl změtí červených a černých silnic a zastavil se na rozcestí, kde zřejmě byli. Úplně jaky by viděl jejich pokřivené postavičky. Mohli bysme se vrátit, řekl chlapec tiše. Není to tak daleko. Ještě není úplně pozdě.“(2)

Po nesmělém, ale úspěšném pokusu o dobytí hospody v Březince se výlet stočil skrze hustou hustinu, (rozuměj houštinu), přes potok, na poněkud pohodlnější cestu a skončil v Licomělicích v útulné hospůdce nápaditého jména „Licomělická hospůdka“. Po vydatném obědě doplněném nečekanou pozorností obsluhy ve formě frťanů čehosi, čemu neodolal ani Buřt toho dne napájen Kofolou, jsme vyrazili zpět na chalupu za Zrzkem. Ten výlet neabsolvoval, místo toho se nestydatě ukájel krásami chalupy v prostoru někde mezi válendou a toaletou. Dlužno říci, že ještě jeden Pivrnec na výletě chyběl a co více, chyběl na celém Mecheche. Byl to Kulda, potenciální Písmák a nadcházející Velký Pivrnec. Byl nemocen a jak uvádí autentický záznam v Pivníku, všichni věříme, že:

„Kulda se z toho s pomocí Bóží vylíže“(3).

Jeho neúčast vyvolala umírněnou debatu na téma nedokonalých stanov a zavdala otázce, jsou-li stanovy prostředkem nebo účelem. Pivrnci rozděleni na liberální a konzervatisty však dlouho na toto téma diskutovat nevydrželi, byl pátek, pivo příjemně studené, v kuchyni nakrojené uzené, v kamnech praskalo dřevo a na Měsíci mizely první z těch zpropadených 20 krychlí.

Vraťme se však k sobotě a k tomu, co se odehrálo po sobotním výletě. Zkonstatovali jsme, že:

„Bobři už se dnes nevidí.“(4)

A pak začal, tradičně pojatý a netradičně časově NEposunutý Rituál, což zaskočilo Pivrnce natolik, že si nevšimli nepřítomnosti jednoho z nich. Buďme konkrétní, chyběl Luďa. Když si asi po minutě průběhu rituálu, kdy odmávali někteří Pivrnci svůj pozdrav Mecheche, ti další pomalu uvědomili, že se nemohou dopočítat okolostolustojících kamarádů, nastal v jejich duších zmatek, nestyděl bych se to nazvat přímo chaosem. Duchapřítomnost si zachoval Pažout, který k nelibosti ostatních porušil rituál a pro chybějícího Luďu bez zbytečného otálení doběhl. Luďa tak průběh rituálu stihl, což je však můj osobní názor a někteří Pivrnci s tím dodnes patrně nesouhlasí. Luďa obhájil svou přítomnost na Mecheche a za svou lidskou avšak neodpustitelnou chybu byl potrestán důkladným pokáráním, které, jak všichni víme, bylo mnohem důslednějším trestem, než pouhá finanční pokuta. Trochu zmaten z celé diskuze odešel Míra, který za podobný trest před pár lety vyfásl tučnou pokutu na dřevo. Všichni jsme se proto svorně poplácali po zádech, a pogratulovali si, jak postupně dozráváme k lidskosti, kamarádství a ohleduplnosti a jali se intenzivně, svorně a oprávněně kritizovat Pažoutovo porušení rituálu. Ale nechme hovořit Pivník:

„Pažout narušil rituál. Odešel pro Luďu. Luďa přišel, nenašel židli…. Diskuze: Pažout: Co Kulda, má platit? Nemá? Co Luďa? Má platit? Nemá?. Luďa pokutu neplatí. Lidsky na Mecheche byl, chyběl jen při rituálu. Posouváme stanovy směrem k lidskosti, srdci a mozku. Sedy trhá stanovy. Diskuze trvá 1h. Mnoho diskutérů znuděno. Pažout si to užívá. Omlouváme se Mírovi za jeho platbu pokuty na Turnerovce. Pažout: Omlouváme se Luďovi, že zmeškal Rituál. Žádná židle nepřebývala. Může za to židle. Stanovy nás nesmí rozdělit.“(5)

Nutno podotknout, že se z toho Pažout ten večer už jen tak nevyvlíkl a propadl lynčování místo Velkého Pivrnce Martina, který zalomil na nedalekém otomanu, čímž se lynčováníchtivému davu jako oběť již nezdál příliš atraktivní.

Nakonec a jako vždy nečekaně ale neodvratně přišlo nedělní ráno, úklid, focení a odjezd. Část z nás se cestou domů ještě pokochala krásami monumentální památky – chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře a učinila tak symbolickou tečku za podařeným 33. „kristovým“ Mecheche, během něhož se z Bible navzdory hrozbám Velkého Pivrnce zase nečetlo…

„Mecheche je život v informačním prostoru.“(6)

(1) Pivník – zápis z 33. Mecheche
(2) Cesta – McCarthy Cormac, str. 60
(3) Pivník – zápis z 33. Mecheche
(4) Pivník – zápis z 33. Mecheche
(5) Pivník – zápis z 33. Mecheche
(6) Pivník – zápis z 33. Mecheche