Popis 16.Mecheche

2001_16M_Z

Dobré ráno Pivrnci,
předem bych Vám chtěl popřát pěkné velikonoce, takže si je užijte a hned potom bych chtěl krátce shrnout průběh 16. Mecheche.

Tentokrát ho organizoval Luďa v termínu 30.03. – 01.04.2001 v krásném prostředí Jizerských hor v městečku Hejnice. [vesnice Bílý Potok – pozn. Džimák ]

Na místě byl samozřejmě první Velký Pivrnec Luďa, Džimák [já tam nebyl – Džimák] a Buby, aby roztopili kamna a připravili ke konzumaci delikátní utopence a tím zpříjemnili atmosféru ostatním přijíždějícím Pivrncům.

Kolem šesté hodiny přijel Sedy, já a Kulda. Mě bylo trochu špatně od žaludku, protože Sedy projížděl některé úseky jako závodní jezdec motorsportu, smál se a pochvaloval si, jak Oktávka pěkně sedí.

Rozdělali jsme si lahváče, dali si utopence a v tom se za okny mihl Opel Astra Kombi, který se prohnal vesnicí jak americkou highwají – já to neviděl, protože jsem měl ještě rozostřené smysly, ale ostatním bylo jasné, že je to Zrzek, vyběhli před chalupu a začali navigovat.

Poté začala sháňka po Meďourovi s Pažoutem, neboť poprvé telefonovali, že jsou u Liberce, potom že jsou 6 km od Hejnic a další zpráva byla, že jsou opět v Liberci, což nás zmátlo.

Dále dorazil Jirka [a tady jsem už byl ;o) – Džimák] a na Meďoura s Pažoutem jsme si museli ještě chvíli počkat, ale bylo to o to zajímavější, když jsme se dozvěděli o sněhových závějích u přehrady Souš.

Spokojeně jsme si dále užívali příjemného prostředí vytopené roubenky a konzumovali jsme skvělé utopence.

Fenoménem tohoto Mecheche byly přesné časy proto musel rituál začínat v 20:20:20 hodin.

Slivovice jako přípitek byla velmi příjemná.

Čas rychle utíkal a spát šli poslední z nás okolo půl třetí ráno.

V sobotu ráno, kolem jedenácté, přesněji v 11:11:11 jsme si udělali skupinové foto a vyrazili na pěší pochod na Smědavu. To už s námi byl také Martin, který přijel dopoledne. Výlet byl zajímavý, zastavili jsme se u Štolpišského vodopádu a pokračovali po staré kamenné cestě na hřeben. Cesta byla poměrně namáhavá, zvláště pro Luďu, který měl žaludeční problémy. Ovšem na vrcholku s dřevěným křížem jsme byli odměněni pohledem do kraje a majitelé mobilů se mohli přesvědčit, že jim signál nabízejí operátoři ze tří zemí najednou.

Na vrcholcích ležela nejprve částečně souvislá a pak zcela souvislá vrstva sněhu, což nám cestu trochu zkomplikovalo, protože někteří Pivrnci měli letní obuv, ale nakonec jsme se sešli všichni u „kulatého stolu“ na Smědavě. Kde nám kulajda, guláš, bramboráky a jiná jídla zlepšila náladu.

Po silnici jsme se vrátili zpět do Hejnic[a zase ten Bílý Potok – Džimák ], bylo krásné slunné odpoledne a kolem páté jsme byly opět u roubenky.

Já, Zrzek a Kulda jsme měli trochu zpoždění, protože jsme museli na velkou a následně jsme si lehli na sluníčko a diskutovali na pasece.

Někteří Pivrnci měli už na Smědavě chuť na pohár, a proto nikoho nepřekvapila nákupní horečka, jejímž výsledkem byly věci na Mecheche dříve nevídané jako: broskvový kompot, nanukový dort, šlehačka a čokoláda na vaření.

Výsledný produkt byl od Sedyho a Jirky výborně připraven.

Večer probíhal už ve znamení her, které Luďa připravil, doplňování písmen bylo poměrně náročné, ale přirozená inteligence Pivrnců se nezapřela.

Všechny nás překvapilo, když kolem jedenácté sud „Chmelaře“ zasyčel, ale zásoby lahváčů byly ještě dostatečné.

Zábava pokračovala ve znamení her a diskusí opět do půl třetí ráno.

Po probuzení v neděli, kolem osmé bylo už hodně Pivrnců pryč. Luďu čekal šachový zápas, Jirku čekala služební cesta a po víkendu se už všichni těšili na návrat domů. Sedy umyl asi 150 hrníčků, které jsme našpinili, já mu ohříval vodu a asistoval a po deváté jsme odjeli také. Ještě jsme se rozloučili s Bubym, který předchozí večer chytil slinu a probudil se trochu později.

 

Všechny Pivrnce
zdraví

Míra

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.