Pivrnec – básník

Lze s mymi nazory jiste polemizovat, ale v poradi 4. Mecheche patrilo k vice mene velmi povedenym. Svedci o tom rada artefaktu, ktere se dochovaly v puvodnim stavu. Jsou to zejmena rukopisy versu, ktere spatrily svetlo sveta behem sobotniho vecera z myslenkoveho potencialu Pivrncu, z nichz nekteri (jeden) prezivali jiz pouze diky vrozenym instinktum a vsudypritomne setrvacnosti. Ale venujme se poezii.

Omezim se na rozbor basne: „Ja potkal v lese gramofon.“. Dilo je produktem spolecne snahy sesti Pivrncu. Pro jednoduchost skupinu autoru aproximujeme jednim schizofrenickym, mirne podnapilym Pivrncem. Zkusme se tedy zamyslet nad basni, ale i nad autorem samotnym.

(1B) Ja potkal v lese gramofon,
(2B) a ten vydal velmi hluboky ston.
(3L) Dobyvsi rano do vesnice,
(4L) slehnul svuj tradicni vyron,
(5C) na okna pouzil Iron,
(6C) na pradlo pak zvolil Vizir.
(7J) A hle, co to? Skvrny mizi.
(8J) Avsak co by bylo jeste lepsi,
(9P) mit tu s sebou holku hebsi,
(10P) a nerikat nic a spat,
(11M) a pak vstat a zrat a zrat,
(12M) jen kurata, kruty a slepice,
(13B) ty mam rad ze vseho nejvice.
(14B) Tady mam, ale jen veprovy.
(15L) Prisla totiz sama,
(16L) byla to ma mama,
(17C) ta co na me mava,
(18C) pokazde, kdyz odjizdim,
(19J) je mi strasne smutno,
(20J) starej Vetrak dojizdim.
(21P) Velkou laci zajizdim,
(22P) a neni vubec nutno,
(23M) aby bylo smutno,
(24M) a tak bude veselo, az do rana.

V prvnim versi se ponekud melancholicky odrazi posledni leta 20. stoleti, pro ktera je typicky prechod od nedokonalych analogovych k spolehlivym digitalnim technologiim. Male CD disky prudce vytlacily klasicke cerne vinylove desky, a tak gramofonu skutecne nezbylo, nez jit do haje (1). Tezko od neho pak budeme ocekavat, ze bude hyrit stestim, a tudiz je druhy vers pouze dodatecnym vyjasnenim situace pro pomaleji chapajici jedince (2). Verse (3) a (4) byly pro kritiku skutecnym oriskem. Spekulace o nocnich zaletech autora a vyronech kotniku, kolena ci semene ztroskotaly na sve vlastni jednoduchosti. Po dukladnem komplexnim zvazeni a rozboru dalsich versu jsem usoudil, ze autor v tomto stadiu schizofrenie (nebo jeden z Pivrncu, chcete-li) jednoduse nevedel, co tam ma napsat. V dalsich strofach je se vsak situace zcela vyjasnuje. Vsudypritomne pusobeni reklamy reflektuje verse (5) a (6), vrcholi v (7) a postupne se transponuje (8) do zcela pudove (9) stranky Pivrncovi osobnosti. Zretelne je zde videt, kam az reklama na stupnici podvedomych stavu pronikla. V basni se nachazi az na urovni samotneho rozplozovani.

Mlhava predstava divky (9) se vsak rychle rozplyva v pouhe touze jit se konecne vyspat a na povrch tak vyplouva dalsi z prirozenych vlastnosti Pivrnce (10), ktera jakoby zamerne vrcholi dalsi zivotne dulezitou potrebou (11). Co je vsak zarazejici, je az zasadovy postoj Pivrnce k drubezi (12), (13), ktera je jen v nouzi nahrazena jinymi druhy masa (14). Nad dalsimi versi je vsak nutne se na chvili pozastavit. Asociace mezi veprovym masem (14) a rodicem (16) stoji za hlubsi rozbor. Po zrale uvaze dojdeme k jedinemu a tedy spravnemu reseni. Spojeni veproveho masa a rodice jasne poukazuje na skutecnost, ze si Pivrnec o sobe mysli, ze je asi pekny prase.

V dalsi casti dila (17), (18) a (19) se dovidame o citovem vztahu rodice a Pivrnce, ktery se chysta odcestovat
a) do lesa za gramofonem,
b) rano do vesnice,
c) na/z Mecheche.

V zadnem pripade c) neni spravne. Pri odjezdu na Mecheche by sotva dojizdel stary vetrak, v opacnem pripade by mu stezi mavala mama. Otazkou zustava zda Vetrakem (povsimneme si velkeho „V“ ) autor rozumi casopis pravoverneho Pivrnce, pak ale tezko pochopime privlastek „starej“ nebo jednoduse zvetrale pivo, ke kteremu citi stale tak hlubokou uctu, ze jej signifikuje velkym pocatecnim „V“.

Dale uz jen v rychlosti. Za povsimnuti stoji rozpolceni osobnosti projevujici se versem (19) na jedne a versi (22) a (23) na druhe strane. Optimisticky vyhlizejici konec (24) je vsak zavadejici, jelikoz Pivrnci uz moc do smichu byt nemohlo, kdyz nedokazal udrzet ani rytmickou jednotu basne a prodlouzil posledni vers o cca 4 slabiky.

Shrnme tedy vse, co jsme se dozvedeli o autorovi a jeho vlastnostech. Je to citove rozpolceny (19), (22), (23) jedinec nepostradajici zadnou z zivotne dulezitych potreb (9), (10), (11), mirne pod vlivem reklamy (5), (6), (7) uznavajici, ze v urcitych situacich je z nej pekny cune (14), (15), (16). Je to tedy naprosto typicky, a prihledneme-li k definovane schizofrenii, pak i zcela normalni clen lidske spolecnosti. Paklize na nem shledavame mirne nedostatky, jsou patrne zpusobeny infiltraci 1/6 Pivrncete do nami nadefinovaneho Pivrnce-autora.

Medour

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.