Dopisy do Čech

Drazi Pivrnci,
po dlouhe dobe jsem zase na drate, tak nez budu odpojen, rychle Vam neco napisu. Jelikoz jsem uplynuly mesic nedelal nic jineho, nez shanel praci, nemuzu psat o nicem jinem, nez o shaneni prace.

Sehnat praci v USA neni v soucasnosti az takovy problem, nebot nezamestnanost je, mozna nizsi nez v Cechach. (New York je na tom pry z velkomest momentalne nejhure.) Najit ale neco kvalifikovanho bylo tezsi, nez jsem si puvodne predstavoval. Pokud tedy clovek nedela pocitace, tam vezmou kazdeho troubu. Zrzek me dokonce presvedcoval, at se naucim jeden programovaci jazyk a prihlasim se v Alltelu, ze me doporuci a urcite me prijmou. V hruze, ze bych se na stara kolena musel rekvalifikovat ve mne tak vzdalenem oboru, jsem ho musel vystrasit tim, ze by se v ocich ceskych programatoru sam degradoval, kdyby k nim prijali I me, pocitacoveho negramota. Opravdu to zabralo a na cas dal pokoj. Jeho tlak, abych konecne zacal pracovat, se vsak neustale stupnoval. Pramenil jednak z toho, ze jsem ho provokoval svym bezstarostnym spankem, kdyz on vstaval do prace, a take z toho, ze mu jeho vysoky moralni kredit nedovoloval vybirat od nezamestnaneho prispevek na najem.

Jeden cas jsem se nadchl myslenkou, ze budu pracovat jako hlidac v garazich. Predstavoval jsem si, ze by tam mohl byt v noci klidek a ja se mohl ucit. Kdyz jsem vsak obhledl pracoviste, sve potencialni spolupracovniky, a zjistil svuj nastupni plat, ktery by mi stacil na ubytovani, ale uz ne na jidlo, pocitil jsem na vlastni kuzi, co je to ta tridni spolecnost, o ktere kazal jmenovec Ludova psa.

Tady proste inteligentni delnik neexistuje. Protoze kdyz je nekdo inteligentni, tak neco vystuduje, nebo alespon absolvuje nejaky kurs a dela odbornejsi praci. Pomocnik v knihovne je placeny lepe nez stehovak, ktery se nadre jak debil, ale to jen proto, ze JE debil (nebo nema pracovni povoleni). Ucitel na zakladni skole bere nekolikanasobek platu pridavace na stavbe a zdravotni sestra, ktera tady ovsem musi byt bakalarka, ma nekolikanasobny prijem holice nebo mechanika. Vase spolecenske postaveni, Vase schopnosti a pile i Vase odmena jsou tady v souladu. Clovek nemusi resit, u nas tak casty kompromis, zda delat zajimavou, anebo dobre placenou praci.

Job hunting, cili shaneni prace, je tu velice diskutovany problem s exaktne vypracovanymi postupy. Ziskal jsem pocit, ze nic neni v teto zemi dulezitejsi, nez kariera (to slovo tady ale nema ten pejorativni nadech, jako u nas). Na konicky lidem moc casu nezbyva, dovolene je tragicky malo, deti hlida chuva, hlavni zpusob seberealizace je tedy prace.

Kariera se tu buduje krucek po krucku, ruzne rychle, ale vzdy postupne. Zadne skoky ! Neexistuje, aby sel nekdo nadejny po skole delat manazera nebo poslance. Kdo chce zazit dobrodruzstvi, mel by jet … no treba do Cech. Druha moznost je mit nejaky podnikatelsky napad, ktery ale musi byt genialni, protoze najit na tomto agresivnim a dokonale fungujicim trhu nejakou mezeru neni legrace. Rekl bych, ze tenhle konzervativni system je, spolu s otevrenosti neustalemu prilivu imigrantu, zakladem zdejsiho uspechu.

Uz jenom sikovne sepsat zivotopis je veda, o ktere zde rocne vychazeji desitky titulu s obrovskymi naklady.. Prirucky radi, jak nejlepe kteru fakt formulovat, jak co vyzdvihnout a jine potlacit do pozadi, jaka ma byt graficka uprava, jake fraze pouzivat, co tam byt musi, muze a nesmi. Temito pravidly se samozrejme ridi vsichni, takze vysledkem pak je celkem objektivni a prehledny obraz o jednotlivych kandidatech, ktery si muze zamestnavatel na zaklade zivotopisu udelat. Po dvou tydnech intenzivniho studia techto prirucek a neustalem prepracovavani zivotopisu jsem si nechal svuj vytvor opravit od profiku a vysledek se podobal kompozici zaka, ktery po pulrocni zloutence omylem zavital do skoly.

Nic se tu nenechava nahode a cerstvym absolventum skol se doporucuje rozeslat radove stovky zivotopisu ruznym zamestnavatelum, protoze totez delaji i ostatni a v prumeru jen 1% takto zavalenych zamestnavatelu jim vubec odpovi. Zde musim ocenit ochotu Pivrnce Zrzka, ktery vzdy rano obdrzel dlouhy sloupec zamestnavatelu a vecer po pracovni dobe faxoval a faxoval (krasne ceske slovo).

Kdyz si na personalnim oddeleni vyberou nejnadejnejsi kandidaty, provedou druhou selekci pomoci pohovoru. Ty maji opet sva presna pravidla a opet se na nej clovek muze pripravit podle nepreberneho mnozstvi knih. Kazda prace ma presne definovany obsah i pozadovanou kvalifikaci. Specializace je mnohem vetsi nez u nas. Pokud clovek vystudoval pribuzny obor, ma minimalni sanci na prijeti, protoze by firma musela vic investovat do jeho skoleni. Zrzek uz pri pohovorech nektere znalosti zatlouka, aby nevypadal jako ze umi ode vseho kousek a nic poradne.

Vyhodou neni ani prilis vyssi vzdelani. Kdyz je pozadavek bakalar, vezmou bakalare spise nezli doktora. Toho by prace nemusela tak uspokojovat, nebyl by dostatecne loajalni a to je dalsi faktor, ktery je tu mnohem dulezitejsi nez u nas. Navic by mohl pozadovat vyssi plat, coz by na danem miste bylo plytvani prostredky.

Dalsi zajimava hra se rozviji prave kolem platu. Nektera mista ho maji predem stanoven, jinde lze smlouvat. Tam jsem ale jeste nedospel, o tom by vam mohl vypravet Zrzek. K nejcastejsim otazkam pri interview patri: Jaky plat byste si predstavoval? Vsechny prirucky zakazuji na takovouto otazku odpovedet jakoukoli cifru, aby se clovek zbytecne nepodhodnotil, nebo si vysokym ultimativnim pozadavkem naopak neuzavrel cestu. Casto se vychazi z predchoziho platu. Vymyslet si nema smysl. Kazdy obcan ma cely zivot sve Social Security Number, podle ktereho si zamestnavatel muze prijmy overit. Vse je az nechutne prehledne.

Predchozi pracovni uspechy si take nelze zcela cucat z prstu, nebot zamestnavatel pozaduje reference, zpravidla na predchozi zamestnavatele. Cili: loajalita se vyplati i pri odchodu ze zamestnani, jinak si clovek dost zkomplikuje zivot.

Me sefova z Dynexu i sef laborky, kde jsem delal diplomku, podrzeli, takze jsem v pondeli nastoupil na St. Johns University v Queensu zkoumat prenos proteinu pres jadernou memranu. Zatim me to bavi, je tu klidek, do prace si chodim jak potrebuju, se sefem vychazim a pracovni tempo zde je podobne tomu, ktere znam z laborky v Cechach. Jsem tu jen ja a muj sef, ktery jednak prednasi a za druhe jeho dosavadni rekordni pobyt zde byl rovnych osm hodin. Ovsem platove ohodnoceni take neni nijak spickove. Jako naturalie mam zdarma vstup do vsech sportovnich zarizeni univerzity, od bazenu a posilovny, po kurty na tenis, squash a mnoho dalsich.

Nejlepsi ze vseho je ale rozlehly areal univerzity, se spoustou travniku a prave se vybarvujicich stromu. I okoli je celkem prijemne, proti Manhattanu je to uplna vesnice. Da se sem dojizdet metrem, ale nejradeji bych se sem odstehoval. Je tu samozrejme i levneji, takze rano jezdi narvana metra smerem Manhattan a ja s nekolika podobnymi exoty sedime kazdy v jednom vagonu smerem do Qeensu.

Snad od pristiho tydne dostanu vlastni E-mailovou adresu. Zatim se muzete podivat na obrazky campusu na www.stjohns.edu, faxovat na 001-718-9902005 nebo telefonovat na 001-718-9901696.

Zrzku, kde jsi, ozvi se ! Porad nam kapou kohoutky a vcera dosel toaletni papir. Jestli to Michelle zjisti az po akci, tak bude pekne nastvana. Vlasta nam sebrala zaznamnik, tak nemuzes doma nechat vzkaz. Odchazim z domova mezi 7. a 8., to je u v Athenach 14 az 15.

Cau Pivrnci,
vidim, ze do Hotmailu nikdo nepise, tak budu pokracovat sam. Stalo se smutnou tradici, ze chut ke komunikaci ma obvykle pouze jeden dopisovatel. Kdyz uz ho to zacina stvat a zjisti, ze ani po tydnu na jeho maily nikdo nezareagoval (ackoli je vsichni precetli), posle posledni, nasrany mail, kterym nekoho vzburcuje a ten se k nemu pripoji. Bohuzel pozde, protoze jeho predchudce uz odpadl, venuje se praci a Hotmail nenavidi. Tak prejme stafetu druhy, treti, . . . Po marnem tydennim cekani na svoji adresu jsem zjistil, ze si vsechno budu muset vybehat sam. A tak jsem zasel do zdejsiho pocitacoveho strediska, abych zjistil, jak se veci maji. Jenze:

abych ziskal E-mail, musim si zazadat o university network account
abych ziskal network account, musim donest zamestnanecke ID
abych ziskal ID, musim figurovat v univerzitni databazi
abych se tam dostal, musim dostat prvni vyplatu
abych dostal vyplatu rychleji, je treba pozadat o direct deposit account (americke sporoziro)
abych mohl pozadat o direct deposit savings, musim predlozit v bance zamestnanecke ID

a tak budu jeste asi tyden cekat. Nejvetsi byrokracie je v Rusku a v Americe!

Kdyz mi bude chtit nekdo napsat, piste tedy na tuhle adresu, ja si to vyberu. Nejlip je ale stejne psat pres Hotmail. Soude podle sebe, ostatni to vetsinou taky se zajmem prectou. Tak jsem se docetl v Respektu, ze se to u nas sere cim dal vic (neplati to pry pouze o Skodovych zavodech). Co je na tom pravdy ? Tady byly vcera volby do mestskeho a statniho zastupitelstva. Jako starosta byl znovuzvolen republikan Rudolph Giuliani. Pri volbe starosty nemivali v minulosti newyorcane stastnou ruku. Vetsinou zvolili nejvetsiho mluvku, ktery se nakonec ukazal jako defraudant, nebo prinejlepsim flakac. Kdyz poprve uspel Giuliani, byly zde uz vzhledem ke jmenu obavy ze spolceni s mafii apod. Nakonec je ale Rudy velmi uspesny, podarilo se mu snizit kriminalitu, takze nyni tvrdi, ze je N.Y. nejbezpecnejsi americke velkomesto. Predpokladam, ze tim myslel jen Manhattan, v opacnem pripade bych nechtel bydlet v nekterem z tech „ostatnich velkomest“, protoze v nekterych oblastech Bronxu nebo Brooklynu se v noci rozhodne nedoporucuje vystrcit nos.

Co se tyce kultury, na kterou se dotazuje Dzimak, tak je to slabota. Zrzek posledni tydny chodil z prace mezi 9 a 12 (samozrejme PM) a nakonec si odjel na dva tydny na pracovni vylet do Recka. Az se vrati, tak to rozjedem ! Na hokeji jsme Dzimaku jeste nebyli, s tim cekame na tebe, ale ja bych se v nejblizsi dobe rad podival na basket. Nevim, jak snadno se daji do Medison Square Garden sehnat listky, ale cenove se pohybuji na oba sporty mezi 20 a 80 $. V nedeli jsem se byl podivat na Newyorskem maratonu. Bylo to pekne, az na pocasi. Od rana bylo zatazeno, nez dobehli prvni dva Kenane, tak zaclo prset a po dalsi pulhodine uz lilo jak z konve. Byla tam ale presto velmi dobra atmosfera. Publikum bylo velice sportovni a nejvice povzbuzovali vozickare, kterych se ucastnilo pomerne velke mnozstvi.

Pres tyden na kulturu moc casu nemam, maximalne se podivam na nas oblibeny komedialni serial Seinfeld (ten je ale fakt dobrej), nebo si zajdu do bazenu. Uz jsem si take byl zabehat na trenazeru. Z techhle behacich a chodicich trenazeru jsem mel vzdycky srandu, ale clovek blbne. Alespon nejezdim k telocvicne Cadillacem, to uz bych si pripadal uplne jak v Kocourkove.

Nazdar Sedy,
no tys mi udelal nesmirnou radost. Kdyz jsem videl po dlouhe dobe vzkaz 1 New Message na miste, kde byva vzdycky 0, rikal jsem si, ze asi Dzimak. Ten se v posledni dobe panecku snazil. Ale tys mi vyrazil dech. Jsem rad, ze te prace sere, alespon si budu mit s kym psat. Jak vidno, tak ostatni to momentalne zerou.

Gratuluji Buby k vrcholne vojenske hodnosti. Jak pokracujes se splacenim hypoteky, naposledy jsi rikal, ze si to asi budes moct odepisovat z dani. Ja mam druhy odvod v dubnu a jeste nevim, jak to vyresim. Doufam, ze se nebudu muset vzdat ceskeho obcanstvi, abych jim unikl.

Dzimaku, diky za znovuzaslane maily, ten prvni mi Zrzek dal a ten druhy mi uz podruhe predal sef. Vzhledem k tomu, ze je to pres Reply, tak mi tam vzdycky otisknes i muj dopis v anglictine. Sef nic nerikal, ale uz mu asi vrta hlavou, proc se stale snazim z nekoho vyrazit cislo karty a PIN. Obecne zpravy si ted uz ted prectu pres internet v MF Dnes, nebo v Respektu. Spis pis udalosti z MB a komentare. To vis, ja kdyz ted ctu, ze koruna vuci dolaru oslabila, tak uz ani nevim, jestli je to dobre, nebo spatne. Jak se ma Iva, snaz se, aby vcas slehla a muzeme co nejdrive navstivit NY Rangers. Doporucoval bych nejak ji vystrasit. Treba si nenapadne vem s sebou Jirika do prace.

Medoure, tvuj emajl vypadal nadejne, jako ze se znovu rozepises…….?……….!! Kde mate ten pozemek, kdy budete stavet a co ? Doufam ze ne benzinku.

Peto, diky za krasne prani, Zrzkovi ho ukazu, jakmile prijede. Dolarky muzes prat hlavne mne. Zrzek uz vejplatu ani neunese, takze mu to vzdycky na konci mesice pomaham odnosit do banky.

Jestlipak nekdo vite, jak doclilim toho, abych mel v Excelu na y ose vyneseny hodnoty proporcionalne ? Mam data zavislosti neceho na case, ale ta mrcha mi rozhodi body v pravidelnych intervalech, ikdyz casove intervaly jsou nepravidelne. Format prislusnych bunek v Excelu je samozrejme cas. V Microsoftu mi rekli, ze nemame zaplacenou podporu, tak at si trhnu. Jestli to vite, tak mi prosim vas napiste.

Ted neco odsud: jiz tretim tydnem je v centru zdejsich medii pripad anglicke AuPair, ktera je obzalovona z toho, ze tloukla sverene dite a to na nasledky tohoto zachazeni zemrelo. Zajimave na tom je hlavne to, ze mnohahodinovy soudni proces prenasela v primem prenosu CNN. Tak to jsem tedy jeste nezazil. Kdyby se ukazalo, ze je nevinna, asi uz ji stejne ke svym detem nikdo nepusti. Je ted na obrazovce mnohem casteji, nez Clinton. Vetsina obcanu je presvedcena o jeji vine, neni ale dostatek dukazu, takze mozna bude osvobozena. Nazory na to, zda takoveto procesy maji byt prenaseny televizi, se ruzni. Ale vsichni na to cucej.

Mejte se krasne a nezblbnete v ty praci !

Trebas Times, to je jedno.

Diky.

Tak jsem si Peto s uspokojenim precetl tvuj dopis s otevrenym koncem (nevim, zda to bylo zamerne, nebo ti zrovna padla) a zase mne to inspirovalo k napsani par radku.

Zrzka volas marne, je mimo dosah Internetu. V daleke Evrope je na sluzebni ceste, instaluje tam ten jejich software. Musi to byt pekny smejd, protoze uz se s tim vrta treti tyden, ale v telefonatu si liboval, pry tam porad chlasta a jeho kamaradi z hospody mu pomohli ukecat sefovou, aby mu to prodlouzila na tri tydny. Podrobneji Vam jiste rad poreferuje sam, jestli se ovsem vrati, to vite, Evropa je Evropa.

Ja se zatim tesim na svoji vyplatu. Do patku musim vydrzet s peti vypujcenymi dolary. Tri utratim za metro, dva mam na jidlo. Ale v patek, v patek, hosi, to se teda zrubu.

Nazdar Cesi,

1) Zrzek si prodlouzil pobyt o dalsi tyden, uz tam tedy bude mesic. Volal v sobotu a sliboval, ze se v pondeli podiva na mail. Domnival jsem se, ze neco napise, ale bud se k tomu nedostal, nebo jenom cte a nepise.

2) Na Saint John’s je bordel, jakej jsem myslel, ze je jen v Cechach. Kdyz jsem si v patek cely nazhavly prisel pro svuj paycheck, nic tam pro me nemeli, protoze jsem nebyl v databazi a urednice, ktera si s tim nevedela rady mi poradila: Prijdte si priste, treba uz tady neco pro vas bude. Sel jsem si stezovat na personalni. Tam se mi moc omlouvali a vysvetlili, ze ted uz se s tim neda nic delat (bylo patek odpoledne a  vetsina lidi to zalomila), a ze zjisti, kde doslo k chybe. Jelikoz si nejaka krava v kancelari nebyla jista, jestli muzu legalne pracovat, zalozila moji slozku kamsi a cekala snad, ze na vyplatu zapomenu. Po urgencich z personalniho dali hlavy dohromady a v pondeli mi oznamili, ze si musi vse overit (meli na to tri tydny). V utery mi zase nejaka jina urednice volala, jestli krome razitka v pase nemam nejaky dalsi dokument. Nemam. A muzete s tim razitkem legalne pracovat? Muzu. Tak dobre, ja to budu brat, jakoze muzete. Tim overovani skoncilo. Paycheck dostanu pry tento patek. Uz se radsi ani netesim.

Druha novina je, ze uz se asi budu brzy stehovat. Vyhlidl jsem si garsonku v Queensu, ktera je blizko skoly i blizko metra. Linka F me bez prestupu doveze pres Manhattan a Brooklyn az na Conney Island. Jiste vam Mira licil, jak jsme se tam koupali v hambatych evropskych plavkach. To je zaklad k tomu, aby za mnou konecne mohla prijet Ivca. Zkousela to legalne pres Au Pair agenturu, ale nabidli ji rodinu nekde v Montane, coz je dost z ruky. Takze zbyva budto turisticke, nebo studijni vizum.

Diky Dzimaku za fonty. Sice jsem je nainstaloval, ale mame nejake oklestene Windows NT, kde nejde bez zasahu administratora zmenit mj. klavesnici, takze je mi to na houby. Dopisy Ivce bych asi stejne psal rucne. Mimochodem, kdyz jsem ji nedavno psal zminku o emajlu, pokracoval jsem spontanne v psani bez hacku a carek. Uvedomil jsem si to az po dopsani celeho odstavce. Stava se vam to taky nekdy?

Dalsi vesela prihoda se mi povedla pred par dny. Byl krasny slunecny den a tak jsem vyrazil ve sve oblibene vesele kosili se zarivymi fialovymi a svetle modrymi skvrnami na cernem podklade. Teprve v arealu campusu jsem si diky mnoha udivenym pohledum uvedomil, ze tu chodi vsichni celkem strizlive obleceni. Pusobil jsem mezi nimi tak trochu jako cikan mezi Cechy. Vrchol byl, kdyz jsem potkal sefa katedry a ten me jiz zdalky zdravil a oznamoval svemu kolegovi: „Takovouhle kosili jsem nosil pred ctyriceti lety. Flower power !“ a pri vzpomince se mu na tvari na okamzik objevil nostalgicky usmev. Nebo to byl zlomyslny usklebek ?

Pan uhlobaron vas vsechny moc pozdravuje z Recka, kde si uz potreti prodlouzil pobyt. – Chlapi, musi v tom byt nejaka zenska ! – Tentokrate jenom do stredy, aby ve ctvrtek stihl letadlo na svuj ostruvek v Karibskem mori, kde stravi zajiste zaslouzenou dovolenou.

Jak uz nastinil Zrzek, slavilo se. Jednak Zrzkuv navrat zpoza Atlantiku, (z vaseho pohledu jeho opetovny odlet za Atlantik), dodatecne moje prvni vyplata, Zrzkuv nasledny odlet (na dovolenou) a moje stehovani do Jamaicy (city v Queensu). Presneji to muze popsat jedine Zrzek, moje posledni mlhava vzpominka je zamceny zachod, ze ktereho se ozyva: „Ted seru, blij do kose.“ Pak mlha houstne a rozhrnuje ji v sobotu kratce po poledni bolest snad vseho co je soucasti meho tela. Pocital jsem prazdne plechovky (cca 20), a usoudil jsem, ze jsem je snad musel vypit vsechny ja, nebo je to starim a nedostatecnym treninkem. Teprve po nekolika dnech mi Zrzek vysvetlil, ze ke konci uz se nepilo jen pivo. Doufam, ze mne nehoupe, protoze pit jsem zacal s odhodlanim, ze zadnej tvrdej michat nebudu.

Postupne se zabydluji v Queensu a skupuji po okoli veskery vyprodejni artikl, abych svuj bytecek trochu zutulnil. Od vcerejska uz mi funguje i sprcha, takze mi k radosti temer nic nechybi. Mira psal neco o tom, ze se chce(te?) podivat take na New York Islanders, tak to tady na Long Islandu jeste pul hodiny smerem na vychod do Nassau.

Nechal jsem se inspirovat Medourem, ktery predvedl, ze i na malem prostoru lze napsat vse dulezite a neni treba se vymlouvat na nedostatek casu. Co tedy noveho u nas ?

Pro nedostatecny kredit mi odmitli vydat kreditni kartu. Konecne jsem dostal ridicak. Koupili jsme si koleckove brusle a v nedeli je otestovali. Zrzek se zatim ozral jako cune, a tak nebruslil. Dnes prsi. Ivcin zamestnavatel priselo praci a neni tedy jasne, jak dlouho si budou moci dovolit platit au-pair. Do laborky nastoupili na povinnou praxi dva studenti. Jsou fajn, ale neznaji vubec nic. Oba pri skole jeste pracuji, jeden dokonce 40 hodin denne. Clintonovu aferu ohodnotila jedna cernoska na muj dotaz slovy: „Co je mi do toho, ja nevim proc to tahaj do televize, maj si to vyridit v rodine. Dyk je to chlap, a ty jsou vsichni stejny.“ Pomalu se dostavam do formy po padu ze schodu pred dvema tydny a narazeni zeber. Zitra si snad pujdu zaplavat. Mam hlad. Jdu domu.

V patek propukne svatek svateho Valentina. Situace v obchodech je kriticka. Bonboniery jen ve tvaru srdce, vsechny pohledy s nametem LOVE, leti ruzova barva. V nedalekem Cunningham parku jsme pri nedelnim brusleni objevili krasne tenisove kurty, o kterych nam tvrdili, ze jsou zdarma k pronajmuti. Sef me ujistil, ze ve vsech verejnych parcich jsou kurty zdarma pro vsechny a na moji poznamku, ze v Praze neco takoveho neexistuje, pohotove podotkl: „To mate kvuli tem vasim kapitalistum, u nas jsme preci jen trochu socialistictejsi.“ Zidi si neustale snazi prilepsovat tim, ze Ivcu sidi na jidle, takze uvazuje o zmene rodiny. Videli jsme v nedavne dobe As Good As It Gets s naprosto perfektnim vykonem Jacka Nicholsona, ztelesnujiciho stareho morouse. Druhym filmem byl Titanik, historicka rekonstrukce, prolinajici se s romantickou love-story. Breceli jsme jak zelvy a az na posledni tri minuty, ktere byly naprosto nadbytecne, kycovite happyendovsky americke, byl film velmi pekny a strhujici. Mozna ale, ze uz to bezi i u nas, to by me docela zajimalo. Pazoute, s mistem konani Mecheche jsi me zklamal. Jak to, ze je to zase v Cechach ? Nejedna se nahodou o vydirani mensiny vetsinou ? Napis mi, prosimte, po Mecheche, jakej mam dluh.

V pondeli byl President’s Day. Nevim, co prineslo Clintonovi (vyloha jednoho kramku v Grenwiche Village vtipne zkombinovala Valentinskou vyzdobu se srdci, polonahymi slecnami s maketou Billa), ale nam prinesl den volna a tedy moznost konecne se podivat na zapas nasich hokejistu s Rusy. Primy prenos se na zadnem z 80 mistnich kanalu nekonal (zacinal by ve 4 rano), a tak jsme se museli spokojit se zaznamem. Byla to zoufalost. Tedy nejen nas hokej, ale hlavne ten sestrih. Zacal v jednu a skoncil ve ctyri, byl rozkouskovan, asi 20 minut vystrizeno uplne, zhusta prokladan reklamnimi bloky a navic mezi to jeste vrzli akrobaticke lyzovani a rychlobrusleni. Dle programu nebude lepsi ani nas stredecni zapas, a tak me ani nemrzi, ze to bude v pracovni dobe. Shodli jsme se ale na tom, ze ceska ekonomika musi tim hokejem utrpet znacne ztraty.

Sli jsme do 3D kina, ale rozbil se jim treti rozmer a tak nepromitali. Přes nenadaly mraz jsme si se Zrzkem zabruslili v Central Parku. V Brooklynu jsem nahodou sehnal cesky chleba. Je to neuveritelna pochoutka, davam si kazdy den dva krajicky, aby mi vydrzel az do vikendu a zbylo i pro Ivcu. Za posledni tri tydny se me pokusila okrast moje banka, zdravotni pojistovna a telefonni provozovatel. Vsechny stiznosti byly uspesne vyrizeny, ale clovek tady musi byt stale ve strehu. Vyzkum se tahne, do jara uz nobelovku nejspis nestihnem.

Cau f Cechach.

Hezky vobrazky Dzimaku, a jak jsme vlastne dopadli ?

No ne, ted vazne. Chtel jsem napsat uz v nedeli, kdy jsem toho byl plnej, ale precetl jsem si cesky tisk a rekl si, ze uz toho asi budete mit nad hlavu. Kdyz se ale ptate…

Kanadu i Rusy videlo nase krajanske sdruzeni na CBS live, v patek dopoledne jsem dokonce dostal v praci volno, abych to dospal (koncilo to ve 4 rano). Zazitek to byl nadherny, samozrejme s Kanadou to bylo dramatictejsi, ale aby bylo finale pritazlivejsi, pokusili se z nej Amici udelat drama tim, ze uz pri uvodnim slove bezely za reporterkou zabery tanku v srpnove Praze a reporterka uvadela zapas vysvetlenim proc Cesi nenavidi Rusy a ze tohle utkani bude vlastne odveta za leta poroby. Dodala jeste, proc ma Jagr 68 a pes by si od Rusaku kurku nevzal. Nicmene uplne lhostejne nas to nenechalo a alespon pro me to opravdu atraktivitu zapasu jeste umocnilo. Presto ze nam k 70 tisicum chybelo 69,997 spolufandicich, nechali jsme se unest, takze na nas sousedi kolem treti nekolikrat busili a rvali Shut up, nechapajice, ze uz mame devet rano. Neodradily nas ani zhusta a necitlive nasazovane reklamy na kdejaky kram, obcas dokonce misto kousku hry. Z Haskovych kousku i zisku zlatych jsme byli naprosto excitovani a jen jsme litovali, ze trcime v tehle dire a nemuzeme slavit doma. Vitezstvi jsme zapili pravym Jamaiskym rumem, o kterem Zrzek prohlasil, ze je skoro stejne dobrej, jako ten ceskej. Probudili jsme se v poledne, kdy koncil opakovany sestrih a videli i zaber fandiciho davu na Vaclavaku. Ze privezli hokejisty do Prahy, jsem se docetl az v utery. Prijde mi to jako skvely napad, kdyz uz stoji hospodarstvi i politika za backoru, at se lidi alespon necim potesi. Dle vasich narazek ale soudim, ze realizace nebyla uplne dokonala.

Reakce na nase vitezstvi byla ovsem slabsi, nez to asi dle citaci tisku vypada. Vetsina lidi totiz hokej nesleduje, am. fotbal nebo basket jsou daleko popularnejsi a navic ten casovy posun a nocni prenosy… Asi by se divali, kdyby byly ve finale USA s Kanadou, ale takhle to pro ne nebylo moc atraktivni. Konkretne vam muzu rict, ze krome sefa, ktereho jsem alespon ke sledovani vysledku v radiu primel ja, tak o tom vedel jen cerstvy American Vancura. Moje konverzace vypadala v ty dny asi takhle: Hele, vis, ze je v Naganu olympiada? Ne. Hraje se tam turnaj stoleti v hokeji, poprve s hraci z NHL. Fakt ? Jo, Cesi jsou tam taky, prave jsme vyradili USA. Aha.

No pochopitelne jsem timhle zpusobem nikoho moc neohromil. Mezi hokejovymi fandy to ale samozrejme bomba byla, teprve ted vedi, ze Hasek s Jagrem jsou z nejake Ceske Republiky. Skoda, ze jsme nehrali s tou Kanadou nebo USA az ve finale, to by se jich urcite koukalo vic. Takhle se samozrejme pozitivne soustredili na uspechy v krasobrusleni nebo zenskem hokeji, no a dneska uz zase jede NHL. Ale aspon kolegovi Sergejovi jsem neopomel poblahoprat k vybojovanemu stribru.

Vcera jsem se konecne dokopal a zasel do knihovny, kde bezi zdarma kurs anglictiny. Na zacatku jsme se predstavovali a bylo to same Haiti, St.Salvador, Pakistan, Japonsko, Banglades a jine pro me exoticke zeme. Kdyz doslo na me, pln olympijske slavy jsem hrde pronesl Ceska Republika. Ucitelka (Tahiti) se poprve zarazila a otocila se na spoluzaky: Hmmmm. Vi nekdo, kdepak je Ceska Republika ? Dva lidi zareagovali, ze jo, tak nechtela vypadat jako nejblbejsi a pokracovala kolegou z Ecuadoru.

Ivca uz se konecne rozhodla opustit nenavidenou zidovskou rodinu a kdyz to vyjde, mohla by od pristiho tydne nastoupit k lepsim zidum. Ja jsem svuj dnesni pokus pred pulhodinou prerusil, jelikoz se mi podelala chromatograficka aparatura (cca $50,000). To jen kdybyste o me delsi dobu neslyseli.

Emancipovana americka ucitelka byla jiz podruhe odsouzena za znasilneni sveho trinactileteho zaka, tentokrate na 7 let. Pravdepodobne jiz v zalari povije jejich spolecneho potomka.

Newyorsky starosta Giulliani chce zvysit dotaci strednich skol, nebot vice nez 60% studentu prijmutych na mestskou univerzitu nema pozadovane znalosti ani v matematice a anglictine, o ostatnim nemluve. Zaroven usiluje o zavedeni zakovskych uniforem ve statnich skolach, aby ty grazly alespon trochu motivoval k discipline.

Na protest proti nemoznosti zucastnit se voleb do ceskeho parlamentu se rozhodla americka pobocka Pivrncu bojkotovat nadchazejici Mecheche.

Blizko naseho bydliste otevreli novy obchod Everything 99 cents.

Posledni jackpot v newyorskem lottu 40 milionu $ trefilo 5 lidi (6 cisel ze 60), takze se kazdy musel spokojit s 8 miliony. Ja jsem zase utrel.

V sobotu jsme navstivili studentske predstaveni, skladajici se ze ctyrech jednoaktovek. Posledni z nich byl Cechovuv Racek, kde hlavni roli hral cernoch – velice originalni, tedy pro nas, jim to neprislo. Abychom alespon symbolicky uctili na zapadni polokouli pamatku padlych pri Mecheche, zasli jsme do Peculiar Pub, ktera mela ve sve nabidce nekolik set piv. Mezi nimi byl i Prazdroj, Radegast, Staropramen a Kiss. Posledne jmenovane pusobilo tajemne, nebot v Cechach se nevyskytuje a pojali jsme podezreni, zda se nejedna o skryty Budvar, ktery zde originalni nazev nesmi pouzivat. Odpoved byla: Nymbursky lezak (v Zrzkove pripade Nymburske diapivo). Bylo sice hnusne, ale nekupte to – tretinka za $3.5. Daleko zajimavejsi byla hospoda. Nijak neprehanim, kdyz reknu, ze tak narvanou jsem v zivote nevidel. Nejen, ze byly obsazene stoly, ale i veskere misto mezi nimi. Postavala zde jednolita masa mirne popijejici a intenzivne diskutujici mladeze. Po nahlednuti do nekolika dalsich putyk jsem se ujistil, ze je to v sobotu vecer asi normalni stav, ale bylo opravdu narocne donest moc na zachod, kdyz jste se museli 15 m prodirat davem pripominajicim demonstraci odboraru a pak jeste vystat mnohaminutovou frontu.

Konecne se mi dostalo vysvetleni ohledne zdejsich hojnych fraternities (panska parta, damska obdoba se zove sorority). Jedna se o spontanne vzniknuvsi seskupeni jedincu, ktera se utvorila kolem jednotlivych univerzit a nejsilnejsi jsou samozrejme tam, kde studenti bydli na kolejich. Clenove se vzajemne oslovuji bratre. Smyslem fraternity je utvorit kompaktni partu, kde se clenove na sebe muzou vzajemne spolehnout, poradaji spolecne party casto za prispeni alkoholu, lehkych drog a sexu. Zde pomaha spoluprace jedne fraternity s jednou zvolenou sorority. Studenti se vzajemne podporuji pri studiu (davaji si opisovat prednasky) a velike fraternity casto slozi dohromady penize na koupi spolecneho domu. To jim pak umoznuje schazet se i po ukonceni studia. Mezi jednotlivymi partami existuje samozrejme rivalita, na venek pak vystupuji temer jako humanitarni organizace, ktera treba pomaha bezdomovcum nebo ozdobi a instaluje pro sve spoluzaky pred skolou vanocni stromecek. O zadost v teto parte muze pozadat vpodstate kdokoli, nejcasteji pri zahajeni studia na dane skole, musí vsak projit prijimacim procesem. Ten je natolik ponizujici, ze jej ne každý uspesne zvladne. Adept je nucen napr. predstoupit pred budouciho bratra a sdelit mu, ze se vyspal s jeho divkou. Co nasleduje je nasnade, v zadnem pripade však nesmi prozradit, ze byl naveden, protoze bratr na bratra nebonzuje. Když psychicky nevydrzi, je mu vytrzen list z prijimaciho notysku, ktery ma jen velmi omezeny pocet trestnych listu. Dalsi zkouskou je treba noseni smesneho obleceni na prednasky, uriznuti dopravni znacky, prebehnuti skolni chodby bez odevu nebo pozreni opravdu nechutnych veci.

Druhy jarni den zde poprve napadl snih (cca 20 cm). Do dvou dnu vsak roztal. Zrzkovi prijela Kamila, takze ho pristich par mesicu na hotmailu omluvte. Navstivili jsme festival zapadoafricke kultury, takze uz vim, jak se hraje na shekere, balofon nebo vitu. V rytmech bubnu nam ritualni tanec predvedly tanecnice z Mali a Guineje. Neodradilo nas ani to, ze jsme byli jedini bili divaci. Tmava masa kolem nas se pri lidovkach triskanych na bubny temer privedla do extaze. Dekuji vsem za zpravy z Mecheche, basen je opravdu dojemna a z fotek jsem se konecne dozvedel, jak vypadala ona magicka lampa. Studenti St. John’s (prevazne barevni) protestuji proti faktu, ze ve zdejsim ucitelskem sboru je 463 belochu, ale jen 18 afroamericanu, 25 asiatu, 8 hispancu a indian dokonce jen jeden. Bude se s tim muset neco udelat. Ivca nastoupila do dalsi rodiny na Manhattanu. Pocatecni nejasnosti o jejich financni situaci (maji malinkate otriskane auticko, stare saty, starou lednicku a matka dela sefku firmy) se vyjasnily po nekolika dnech, kdyz dostala Ivca za ukol dovest malou do hebrejske skoly. Ani napotreti se tedy nepodarilo najit nezidovskou rodinu, Kamila snad bude mit vice stesti. Seznamil jsem se s profesorem Stalkerem, o kterem jsem se doted domnival, ze se jedna o udrzbare. Do skoly totiz chodi uz od unora v trenyrkach a vychazi vzdy z mistnosti vypadajici jako zanedbany sklad CO. Jedna se vsak o jeho kabinet. Na skole je totiz po urcite dobe mozno ziskat stalou pozici (professor tenure), kdy jiz prakticky neni mozne s pracovnikem rozvazat pracovni pomer. Stalker pry do te doby, nez titul ziskal, chodil do skoly v obleku a predstiral loajalitu. Vcera jsem ho potkal rano na zachode svlecenehodo pul tela, kterak se holil. To pry dela vzdycky, kdyz se vice napije a prespi v pracovne. Studenti ho maji radi, protoze s nimi chodi do hospody, dava jimdobre znamky a vzdy se najde nejaka studentka, ktera jde ve sve naklonnosti idale. Jako vedecky pracovnik ma ale pres 200 publikaci, coz je na skole nejvice. V sobotu jsme oslavili jiz osmadvacate vyroci zrozeni Zrzka.

Musim zacit zesiroka. Nejprve jak se sem dostat z Cech, nebot vetsina Pivrncu je prekvapive stale v Cechach. Nejprve je zapotrebi presunout se na jih.

Doporucoval bych napr. zajezd do Benatek, nezapomente si do batuzku pribalit rizek. Kdyz budete na 41. rovnobezce, ridte se pouckou z pohadky: „Neotacej se ani nalevo ani napravo, neposlouchej, co se deje za tebou, nebo…“ Ja k tomu jen dodavam, hlavne se neotacejte na vychod. Kdyz to vydrzite cca 6 hodin, octnete se v New Yorku. Nenechte se zlakat manhattanskym pozlatkem mamonu a mrakodrapu a ptejte se na Jamaicu. Na jejim severnim okraji, v casti zvane Jamaica Estates, nachazeji se dva vyznamne objekty. Jednim je nejvetsi katolicka univerzita vUSA, Univerzita svateho Johna a druhym je staveni reckeho podnikatele Kostase Zafirakise. Kostas sem prisel pred triceti lety, ozenil se tu, zalozil realitni kancelar, zplodil dceru a letos v lete, konecne uspokojen svou misi, vraci se zpet k rodne hroude. Pred Kostasovym domem je travnik a nekolik keru, za nim betonovy dvorek, velika bouda pro jeho pitbula a garaz. V te bydlim ja. Tuto garaz jsem hledal nekolik tydnu, stoji totiz samostatne, takze nabizi vice soukromi, nez pronajem casti domu, je velmi svetla, coz je umocneno nekolika obrovskymi zrcadly, je ve dvore, takze je tu klidek, dostatecne daleko od nebezpecne vypadajiciho centra Jamaicy, pritom ale pet minut od metra a dvanact minut od skoly.

Do prace tedy mohu chodit pesky, po cemz jsem vzdycky touzil. Rano vyrazim spolecne s proudem teenageru, kteri tahnou od autobusu k mistni high school. Nedavno jsem se docetl, ze zdejsi stredni skoly dopadly v mezinarodnim hodnoceni snad jako jedine jeste hure nez skoly ceske a tak jim rikam: „Proc tam lezete blbeckove?“ Oni ale neumeji cizi jazyky, takze mi nerozumeji a jdou si po svych. Navic nejen ucivem ziv je student a spolecnost vrstevniku nabizi napr. Spolecny fet, v presile se navic da snaze zmydlit drza ucitelka.

Prejdu nekolik ulic, kde lze touto dobou zastihnout zahradnicke firmy, upravujici predzahradky domku a pokud zrovna neprsi, v prijemne pohode dojdu az k nasemu campusu. Ten ma vice nez dvacet hektaru. Nejprve mijim baseballovehriste, zatacim kolem kasaren 14. batalionu, ktere budou diky konci studene valky brzo zruseny a tim uvolni dalsi potrebne prostory skole a konecne dojdu k sedme brane. Prede mnou se rozprostira dlouhaty travnik, vlevo je hriste na americky fotbal a sportovni hala a uprostred shluk nekolika trochu jiz zaslych, dlouhych tripatrovych budov. Vsechny jsou oblozene kamenem, takze predstiraji, ze jsou starsi nez ve skutecnosti. Nejvetsi je budova svateho Augustina, ve ktere je velikanska knihovna. Po jeji pravici stoji budova sv. Johna – zejména administrativni pracovnici, po levici budova sv. Alberta, tam se uci prirodovedne obory a hlavne farmakologie. Na konci na malem kopecku je budova sv. Vincenta, zde sidli mnissky rad, ktery skolu zalozil. Na opacne strane uzavira pulkruh pravnicka fakulta. Pak je tu nekolik mensich budov, které nestoji za zminku. Vyjimku tvori jen menza, pokud tak lze nazvat obrovskou jidelnu s asi deseti samostatnymi vyvarovnami firem, zabyvajicich se prevazne fast-foodem. Mensi jidelny jsou pak v suterenu kazde z velkych budov. Z celkoveho razu campusu se naprosto vymyka ruznobarevna, asijsky vypadajici SunYet Hall, kterou si nechali vystavet na naklady svych ambasad asijsti studenti. Slouzi jako budova asijskych nauk a ve vstupni hale ji vevodi na trunu první cinsky prezident v dosti nadzivotni velikosti.

Vsechny tyto stavby vsak zabiraji jen mensi cast celkove plochy. Vice mista zaujaly ctyri tisice parkovacich mist, ktere vsak zdaleka nestaci. Studenti si stezuji, ze nemaji kde parkovat, protoze vetsina mist je rezervovana pro pracovniky a zejmena zeny se obavaji potme chodit k autu mimo campus, kde byla minuly tyden jedna studentka prepadena ve svem jeepu. Vlastni campus neustale objizdi auta skolni policie, i tak bylo vloni 45 aut odcizeno. Situace se ma zlepsit po rekonstrukci a rozsireni arealu, ktera zacla pred nekolika tydny a pri ktere se ma investovat 300 milionu dolaru do vlastnich ubytoven,nekolika podlaznich garazi, divadla a dalsich projektu. Kostel se vystavi z penez anonymniho sponzora, ktery k tomuto ucelu zanechal sek na pet milionu. Nechci jim do toho mluvit, ale ctu ceske noviny, a tak je mi jasne, ze to nekdo za cas odskace. Skoda, ze uz se rekonstrukce nedockam, ja jen vidim, jak zacinaji vsechno rozvrtavat a premistovat.

Cela katedra biologie je umistena ve druhem patre. Na dlouhe chodbe je spousta masivnich drevenych dveri s malymi sklenenymi okenky, vetsinou se jmenem sefa. Vyjimkou jsou nase dvere, ktere jmeno nemaji a okenko je zevnitr polepeno papirem, aby nikdo necumel dovnitr. Bezprostrednimi sousedy jsou indicti manzele Jaya a Dipak Haldarovi (mimochodem jine tituly nez Dr., a to jen pro cloveka s postgradualem nebo medicinou, se na rozdil od Cech nepouzivaji), Rus Efthimow, Cech A. Vancura, a hlavne J. Zimmerman.

Kdyz jsem nastoupil, nakukoval jsem pri kazde ceste kolem skrz okenko, zda neuvidim Jaru uprostred nejakeho objevneho experimentu. Kdyz jsem ale po case uvidel vychazet vysokeho zavaliteho starsiho muze s pleskou, uvedomil jsem si, ze vlastne nevim, jak Jara vypadal. Znam jen tu jeho fotku v klobouku v davu a zezadu, kde neni jiste, ktery je ON. Ze se ale uchylil do Ameriky, ktera je na revolucni objevy pripravenejsi, neda se rozhodne vyloucit.

Kdyz prichazim drive (po osme), musim se prodrat davem ruznobarevnych studentu a studentek, kteri cekaji na zacatek praktik v sousedni laboratori. Ta je ovšem nadherna. Skola byla zalozena pred stotriceti lety a predpokladam, ze z te doby pochazi i vybaveni teto laboratore. Ke kazdemu pracovnimu mistu smeruje několik zoxidovanych trubek s plynem, vzduchem, vodou a vakuem, ukoncenych masivnimi archaickymi kovovymi kohouty. Uprostred dlouhych pracovnich stolu pro několik studentu prochazi kanal, do ktereho lze vylevat nadbytecne tekutiny i nepodarene vysledky experimentu a tyto jsou na konci svedeny do spolecneho drezu. Puvodni barva stolu byla jiz nekolikrate prekryta vsemi moznymi reagenciemi, nabarvena spolu s bunecnymi preparaty a zkuseny chemik analytik by jiste po peclive analyze stolu dokazal vypracovat seznam reakci, ktere se zde provadely nejcasteji. Kdysi pry bylo biologicke oddeleni vyhlasene diky nejakemu slavnemu mikrobiologovi, dnes by to uz vsak nikdo nepoznal. Investice dnes smeruji opatro nize, kde sve prvni pokusne pilulky patlaji budouci farmakologove. O patro vyse ja nechodim, a tak o tom, ze zde sidli chemici, se ubezpecuji pouze kdyz se na nase patro snese smrad z nejake vydarene organicke syntezy. Laborator Dr. Philipa Paina, ve ktere laboruji ja, je tajemna uz tim svým zalepenym okenkem. Dale se do ni normalni smrtelnik nedostane, protoze ma na rozdil od ostatnich dveri zamek na ciselny kod. To je vyborna vec, protoze nelze vevnitr zabouchnout klic a do prace se tedy vzdy dostanu. Doma uz tak stastny nejsem. Tam musim cekat do vecera, nez prijede Ivca, pripadne si dojit do prace pro sroubovak a kladivko. Od ostatnich mistnosti se ta nase tez odlisuje mimoradnymi vykyvy teplot – mezi 15 a 30 stupni Celsia. Kdyz je vedro, otevreme okna. Když je zima, otevreme dvere na chodbu. Okna netesni a sef mi vysvetlil, ze ani tesnit nebudou, protoze se topi naftou, ktera je lacina, a tak je levnejsi topit vice, nez vymenovat vsechna okna. Kdyz je krize, spustim inkubator a zapalim kahany. Ted uz je ale venku teplo, tak jen doufam, ze klimatizace bude v lete fungovat lepe, nez topeni.

Laborator je pro jednoho cloveka docela prostorna, cca 10 x 12 metru. Neminim laskave ctenare unavovat vyctem pristroju, ktere jsou zde k videni. Vybaveni je pomerne slusne, i kdyz na americke pomery, myslim, zadna slava. Nejdulezitejsi pristroj se vsak ukryva v malem, utulnem, castecne oddelenem koute. Je jim pocitac IBM s Netscapem a nyni i icq. Kdyz sef v jednu az ve dve odpoledne odchazi, vycerpan nekolikahodinovym browsovanim, je rada na me. Abych se nezdrzoval chozenim do vzdalene mistnosti s mikrovlnkou a jinymi nesmysly, je dulezita jeste lednicka s jidlem, sacek s oblibenymi jablky McIntosh (tri libry za 99 centu) a kahan s Erlenmayerovou bankou, vyclenenou pouze na caj.

Tak a ted jsem prave dostal hlad, takze me omluvte.

Nazdar v Mexiku a na Manhattanu, no a az to jednou v budoucnu budou cist potomci ceskych Pivrncu, tak i Vas, deti, zdravi dedek Jirka.

Zivot tady celkem v poklidu plyne, obcas je zpestren zpravou o volbach v dalekych Cechach, do kterych jsme stejne nemohli zasahnout, ale i tak mi udelal Sladek s dedeckem Kremlickou radost. Ted by jeste mohlo par starych papalasu prestat zaclanet a uvolnit misto pro sestaveni solidni vlady.

My jsme si diky volnemu ctvrtku a patku udelali malou dovcu do nedalekeho narodniho parku Adirondac. Je tam moc hezky a konecne nekde nebylo prervano (je to nejvetsi park mimo Aljasku, takze se tam lidi rozptylej). Jsou tam kopecky a jezirka, ptacci, veverky, medvedi, kyticky, a zasrany komari, tech je zdaleka nejvic, takze pod sirakem se da spat jen kdyz se poradne ocoudite ohnem a k ranu uz ani to nepomuze. Pujcili jsme si na to autak, coz nas nadchlo, to se hned clovek citi svobodneji. Jako spravni Amici jsme ozkouseli i Drive-through fast food, ale hlavne jsme chodili po horach, koupali se, opekali klobasu (50%reduced fat), no a dalsi veci, do kterejch Vam nic neni.

V sobotu jsme navstivili pamatnou pevnost Ticoderonga, kterou obyvali Francouzi, a byla strategickym bodem na rece Hudson. Meli jsme stesti, protoze tento den zde probihala rekonstrukce dobyvani tohoto sidla Britskymi okupanty. V polich kolem pevnosti po sobe palilo asi pet stovek nadsencu v dobovych uniformach s krasnymi maketami zbrani. Britu byla nekolikanasobna presila, nechybela jim ani skotska jednotka v suknich, s dudakem misto obvykleho bubenika. Na strane Francouzu bojoval i indiansky oddil, ktery nedbal na tradicni vojenske formace a presuny, a provadel zcela necekane zakerne vypady do britskych rad, indiani dodelavali a okradali ranene anglany a mrtve ihned skalpovali. Ivce byli i tak nejsympatictejsi, myslim, ze to spise bylo jejich velice sporym oblecenim. Nakonec Francouzska mensina pevnost ubranila, na coz jsou jejich potomci dodnes hrdi a jezdi se sem kochat odlesky nekdejsi slavy az z Quebecu.

S tim fotbalem ma Zrzek svatou pravdu. Tady vic sledujou vrcholici baseballovou ligu, nez kopanou. Az ti bude Medoure vedro, prijed k nam na sever, tady se schladis zvnejsku i zevnitr. Zatim nazdar .

P.S. Vopravdu jsem to psal jeste v cervnu, ale zlobil server, tak to posilam az dneska. Asi na me Mira vysilal vlny.

Po trech mesicich neuspesnych pokusu syntetizovat protein importin alfa potrebny k nasim experimentum jsme se rozhodli, ze si ho radsi koupime. V laborce na leto pribyli dalsi studenti, celkem jsou tu jiz ctyri a prestavam zvladat pro vsechny vymyslet praci. Navic me neustale vyrusuji z meho soustredeni na internetu.Vedro nas vyhnalo k mori. Vyzkouseli jsme postupne plaze v Brooklynu, v Queensu a nyni v Nassau (county na Long Islandu sousedici s Queensem, ktera jiz vsakneni soucasti NY City). Prvni dve staly za prd, spousta lidi, spiny a nic… Jones Beach nas nadchla – cista voda, cistounky bily pisek, mnohakilometrove plaze oddelene od parkovist pasy stromu a keru, desitky pracovniku neustale odklizeji odpadky, ciste zachody (samozrejmost v USA, ale nikoli v NY), beachvolejbal aj. Vse je soucasti statniho parku a tudiz uplne zdarma. Nepritomnost odpadku je opravdu udivujici, lide jsou zde hrozna cunata. V metru se posporadani McDonald’s menu vse i se zbytky hazi pod sedadlo, v kine se popredstaveni posbiraji dva metrove kose kelimku, plechovek a zbytku popcornu. Odpad domacnosti je chytre resen tak, ze vytrideny papir, sklo a plast jsou odvazeny zdarma nebo za zvyhodnenou cenu. V Queensu to celkem funguje a potesilo me, ze to Bursik navrhl do zakona u nas. Konecne by se PET lahve opravdu recyklovaly. Bohuzel se to pry nestihlo schvalit. Minulou nedeli nas navstivil byvaly kolega z prace Wan Hong Zieng se svou zenou Hom Lin. Prinesli nam cinske knedliky, dozvedeli jsme se, ze cinsky psaci stroj ma asi petkrat vice klaves nez cesky a ze je v komunisticke Cine zdravotni pece castecne hrazena pacientem,takze chudi venkovane maji odepren pristup k nakladnym operacim. Obraz o nezajmu Americanu o fotbal musim trochu poopravit. S ctvrtfinalovymi zapasy divacky zajem prudce stoupl, napr. nase katedra sledovala vcetne vedouciho temer vsechny zapasy s velkym zaujetim na malem televizoru v kuchynce. Na finale jsme se s Ivcou rozhodli zajet do brazilskeho baru v Astorii. Na ulicich nebyla ani noha, nepocitam-li obchodnika v brazilskem dresu, ktery si vytahl televizor před kramek a sledoval zapas primo na ulici. Atmosfera v prvni polovine byla uzasna, od druheho golu to vsak nebylo ono. Vyplizili jsme se radeji pet minut před zaverem, protoze nam jako portugalsky nemluvicim a tedy apriori podezrelym z francouzskeho puvodu hrozilo lyncovani. Venku jiz cekalo na vysledek asi dvacet policistu. Teploty se priblizily k triceti a vznikl problem s chlazenim. Laborka je nastesti klimatizovana, ale jak vypada byt bez klimatizace vam muze vypravet Mira po svem pobytu u Zrzka. Obchody s prumyslovym zbozim se nastesti s oteplenim okamzite zaplnily nejruznejsimi vetraky. V tomto smeru volny trh funguje – s prvnimi kapkami deste zase vtrhnou do ulic prodavaci destniku. Zrzek zvolil vetrak stojaci, rotujici, ja prave zkousim okenni. V noci me vzbudil pruvan, ale doufam, ze teplota se o par stupnu snizi. Nejhorsi obdobi teprve prijde.

V Jamaice se vyrojily stovky svetlusek, ktere nam lezou do pokoje a v noci me strasi svymi mnohonasobnymi odrazy v zrcadlech. Ivca odleta pristi sobotu do Cech s nadeji, ze se jeste shledame. Posledni vikendy travime temer vyhradne na plazich Atlantiku. Predminule jsem usnul a spalil si celou predni polovinu tela krome stehen, ktere zakryvaly dlouheeeeeeee americke plavky. Na severu pry medvedi snedli nakyho cvoka, co prijel zkoumat jejich pratelskou povahu. Za svuj zdejsi pobyt jsem jiz podruhe ztratil slunecni bryle i hodinky. Na Manhattanu se zritila cast kovove konstrukce z jednoho z mrakodrapu a zabila ctyri lidi. Nasledne je oblast kolem Times Square jiz pres tyden uzavrena. 13 delniku z Ohaia vyhralo spolecne jackpot stredecniho Powerballu s rekordnimi $161.5 miliony po zdaneni. Kdyz jsem licil americkym pratelum zazitky z cestovani pohorach a spani pod sirakem, byli u vytrzeni a po chvili by vetsina nejradsi vyrazila take. Vyptavali se, jak dlouho jsme sli, kde jsme spali, co jedli. Po ctvrthodinovem vycerpavajicim vykladu se optala jedna z Americanek: No jo, ale kde jste se sprchovali? Vysvetlil jsem, ze se da zit i bez toho, nebo se myt v potoce. To uz se osmelila druha: Ale kam jste vlastne chodili na zachod?…

P.S. S tim Mecheche jste me zaskocili, musim se nad tim zamyslet.

Mili Pivrnci,je mozne, ze na zimni Mecheche prijedu, ale je take mozne, ze nikoli. Zalezi to na vice okolnostech. Nerad bych riskoval vysokou pokutu, ostudu a hlavne bych Vas o tuto radost nerad pripravil. Proto se obracim ke vsem Pivrncum v Cechach: Nechce to nekdo usporadat za me, pripadne si to se mnou prohodit? Zrzek doma sice bude, ale jen na kratkou dobu a pravdepodobne by to v dostatecne kvalite nestihl zajistit, uz jsem to s nim probiral. Za Vase cetne nabidky Vam predem dekuji.

Nikdo nechce poradat Mecheche? Takova cestna a radostna prace.

Chlapci, proberte se!

Jo, Medoure, ta letni voda, to zni teda velmi lakave. To bych jel desne rad. Nezoufejte. Zeman je jen jeden. Ale nas je deset milionu. Kdyz budeme vsichni pilne pracovat, bude mir a vsem, i duchodcum i nam mladym, bude dobre. No, kdyz ne nam, tak alespon duchodcum.

Kurva ale s tim Kavanem to snad trochu pretapnul, ne?

Od soboty jsem slameny vdovec, Ivca je v Cechach. Se Zrzkovci jsme se byli v nedeli koupat. Byly krasne vlny a tak jsme si se Zrzkem zaskotacili jako mlada stenata a jeste jsme ve fronte na ledovou kavu stihli probrat na plazi vysoce aktualni tema: Vliv hormonalni antikoncepce na velikost kosicku damskych plavek v porovnani s tymiz parametry v zemich ceskych. Vysledek diskuze je na adrese www.kozy.org/usa. Nepristupno pro deti do 21 let a pro uzivatele v Botswane, Tobagu a v CR.

Nevite nekdo, jestli se v CR prodavaji telefony s bezdratovym sluchatkem sfrekvenci 900MHz (da se volat skrze steny)?

Ne vsichni Americane travi pracovni tyden cestovanim prostrednictvim fingovane nemoci. Jsou zde i taci, kteri naopak travi vikendy pracovne. Mezi druhou skupinu patri jednou za pet tydnu Ivca a potazmo i ja. Rodice jejich sverencu jsou totiz lekari a mivaji obcas oba soucasne pohotovost, kdy hrozi, ze je odvolaji oba do nemocnice a nemel by se kdo postarat o deti (kluci 3+5 let). V tom pripade jedu na vikend do New Jersey a jsme tam v zaloze. Neni to tak zle, jelikoz vetsinou je alespon jeden z nich doma a v tom pripade mame volny pohyb v okruhu deseti mil s pagerem.

Z Manhattanu je to do Ho-Ho-Kusu, puvodne indianske osady, pulhodina, tedy blize, nez do Jamaicy. Prekrocenim Hudson River clovek vstupuje do zcela jineho sveta. Tak jako ve vetsine Spojenych Statu se zde nechodi a nejsou zde ani chodniky, ale jezdi auty, procez kazdy obchod, park, skolu nebo kostel obkruzuje obrovske parkoviste. Obyvatele New Yorku prekvapi prevaha bile populace. Vsichni se na sebe usmivaji, u nekterych servirek navozuje tento pracovni ukon pocit, ze maji krec mimickeho svalstva. Celkove je ale preci atmosfera prijemnejsi, nez kdyz musi clovek celit desitkam prirozene se mracicich spoluobcanu a bojovat neustale o to, aby mu byla poskytnuta sluzba, kterou si zaplatil.

Nevim, jestli jste nekdy byli v Kersku, ale to je jedina mne znama ceska vesnice, ke ktere se da Ho-Ho-Kus pripodobnit. Krome centra se sluzbami a s parkovisti je totiz vetsina domu rozeseta po okolnich lesich. Domy nemaji ploty ani vrata, jen v priblizne stometrovem okruhu les prechazi v parkovou upravu. Umisteni majitele na spolecenskem zebricku odpovida vysce jeho sidla na kopci nad centrem vsi.

Ivcini doktori (chirurg a gynekolozka) bydli na kopci asi ve dvou tretinach, blizko bodu, kde konci vily a zacinaji zamecky. Pocet garazi se zde zvysuje z obvyklych tri na ctyri az sest, k obligatnimu tenisovemu kurtu pribyva bazen, u tech nejbohatsich pak soukromy rybnik. Vzit se do atmosfery americkych serialu nam umoznil bourak, ktery zastavil kus od nas a muz strednich let nas oslovil,zda zname doktora Stalkera. Kdyz jsme rekli, ze nikoli, predstavil se jako novinar mistniho platku a oznamil nam, ze o nem shani informace, protoze minulou noc zahadne zahynul.

Majitele jsou casto uspesni pravnici a obchodnici, soukromi lekari, povetsinou Zide. Zidu jsou jen ve state New York dva miliony (ve state Izrael tri). Na ctyri pokusy, ktere Ivca ucinila pri shaneni prace, narazila ctyrikrat na zidovskou rodinu. Pri prijimacim pohovoru byli vsichni jako med. Tato rodina je prvni prijemna i par dnu pote. Take kdykoli jsou doma, staraji se o deti a radi si s nimi hraji.

Jenze nic tu neni zadarmo a tak vetsinu zivota travi v praci, casto maji i nocni nebo vikendove pohotovosti, kdy cekaji, ze je nekdo ze spitalu zavola.

Rovnez ve svych klucich pestuji zodpovednost a ctizadost. Starsi chodi denne pet hodin do skolky, ktera ma obsahem blize ke skole, nez skutecne skolce, pak na tenis, na karate, do hudebni skoly, kdyz mu pusti televizi, tak vetsinou videokazety s naucnymi porady . . . Je pretizeny stejne jako rodice a odchod do skolky casto bojkotuje, protoze by si radsi hral na dinosaura nebo na vojaky.

O rozsahu zdejsich lesu svedci fakt, ze se v sobotu pred domem prochazel medved, ktereho uz tri dny hledali mistni ochranci. Zatoulal se sem ze zapadu NJ, kde ziji volne.

Pri nedelni prochazce se psem, kdy mela Ivca v jedne ruce plechovku Coly a v druhe elektronicky dalkovy ovladac na psa (kdyz neposloucha, muze dostat na dalku elektricky sok z obojku), citil jsem se jak skutecny American. Kdyz se nam ale pes Winston (nazvan po Churchillovi) s gustem cely vyvalel v hovne, museli jsme ho zcela po cesku ostrikat hadici. Tak a tim bych sondu do jedne z americkych rodin skoncil.

PS. Omlouvam se vsem, koho jsem zbrzdil v plneni pracovnich povinnosti. Ze ale nekdo bude v erotointernetovem zaslepeni klikat na www.ko(POZOR, NEKLIKEJ NA TO,NEFUNGUJE TO)zy.org, me ale opravdu nenapadlo. Kdyz pisu, ze to v CR nefunguje, tak si nedelam kozy.

Jak jste vytusili z hlavicky, Jamaica News uvolnily misto listum z Triangle Research Area v Severni Karoline. Minuly tyden jsem uzavrel kapitolu sveho univerzitniho pusobeni. S sefem jsem se rozesel v dobrem, dokonce mi slibil, ze me uvede na pristi publikaci, o jejimz uskutecneni pochybuji.

Posledni tydny nenavratne poklesly teploty v NY pod 25° C. Veskery nas majetek jsme proto nalozili do naseho noveho auticka a vyrazili na jih. Kdyz pisu noveho, myslim tim, ze ma najeto pouhych 126 tisic mil. Cestou jsme si udelali vylet do Washingtonu. Tolik televiznich stabu pohromade jsem jeste nevidel. Cekali pry na nejakeho DeBila.

V nedeli jsme dorazili do naseho noveho pusobiste, Durhamu v Severni Karoline. V nedeli jsme na druhy pokus vybrali byt, ubytovna nas zlakala hlavne nabidkou tenisovych kurtu a bazenu. Jak se pozdeji ukazalo, bazen pred tydnem vypustili a napusti ho az pristi rok, coz nechapu, protoze vcera i predvcerem bylo cca 28° C. Telefon nam pripojili tyz den a elektrinu spustili rano den nasledujici.

Ja jsem v utery nastoupil do fy BMG Labtechnologies, kde mam delat technickou podporu pro jejich polarimetry, fluorometry a luminometry. Zatim si pripadam jak debil, protoze jsem jediny cizinec, navic jsou temer vsichni z Karoliny a bavi se jizanskym dialektem, kteremu ja nerozumim. Na vsechny se tedy usmivam a se vsim souhlasim. V kanclu jsme ctyri, prodejci jsou rozeseti po celych Statech. Jestli me tenhle tyden nevyhodi, tak vam ten pristi napisu neco o zdejsim zivote.

SVACA (pozn.: carka nad A, hacek nad C)

Ivca mi zas odfrcela do New Yorku, kde chce pomahat sehnat praci sve segre a jejimu klukovi. (Sakra, to se tady mnozime!) S timto faktem je spojena neprijemna povinnost, totiz musim si sam pripravovat svacinu. V nove praci se totiz jednak pracuje od nevidim do nevidim a navic se nenosi, aby clovek prilis casto, nerku-li denne jezdil na jidlo mimo a tratil tak cenne minuty, ktere mohl venovat napriklad datlovani dat do pocitace. Mimochodem prave touto cinnosti jsem svou karieru u BMG odstartoval.

Jako spravny American jsem zvolil oblozenou bagetu, do te se da narvat cokoli a je to rychle hotove. Oblibena je zejména kruti sunka. Kazde rano tim travim asi deset minut, ktere mi pak pri odchodu zretelne chybi. Zkousel jsem si i o ctvrt hodinu privstat, ale nepomohlo to, zasejsem odchazel o deset minut pozdeji, nez jsem chtel. Protoze jsem v byte potkal uz ctyri svaby (ano Zrzku, nejsou jen v NY), snazim se okamzite likvidovat veskery odpad a to mi rano sezere dalsi dve minuty.

Onoho osudneho rana byl ale obrovsky kontejner s odpadem temer plny, alespon to tak vypadalo. Kdyz jsem ale prisel k okenku, kterym se odpad vhazuje, vsiml jsem si, ze vsichni svuj odpad nechavaji na kraji a vzadu je spousta mista. Rozmachl jsem se … a uz byla moje svacina uvnitr. Ze jsem tasky zamenil, jsem si uvedomil o deset sekund pozdeji, kdyz jsem chtel nasednout do auta a jedna taska mi chybela. Bylo mi jasne, ze cas na namazani dalsi bagety nemam, navic jsem ji mel uzavrenou ve fungl nove krabicce do mikrovlnky, ze ktere jsem mel desnou radost. V nervozite casoveho presu jsem se vrhl zpet k popelnici. Bez jidla vydrzim tak do dvanacti. Pak mi zacne krucet v brise, nasledne zeslabnu a nebudu se moct soustredit na sefovy prikazy. A to nemluvim o nakladani krabic s pristroji (dalsi velice zodpovedna povinnost).

No a ta krabicka! Zacal jsem satrat v kontejneru. Kdyz jsem se hodne natahl, dosahl jsem na jedno ucho. Pocal jsem tasku pomalu pritahovat, pricemz krabicka vyklouzla do popelnice. Zachranil jsem jen tri jablka. Satral jsem dále a dale a krabicka zajizdela stale hloubeji mezi naskladany karton. Vysvihl jsem se nahoru a vlezl dovnitr do kontejneru. Zoufale jsem nadzvedaval jednotlive vrstvy kartonu a svacina stale nikde. Jak sekundy ubihaly, trnul jsem, aby me tu nekdo nenasel mezi odpadky. Neprezenu, kdyz reknu, ze jsem tam stravil asi ctyri az pet minut.

Svacinu jsem nasel. Byla neprodysne uzavrena, ale Ivca i tak tvrdi, ze jsem prase, kdyz jsem ji snedl. To jsem ji ani nerekl, ze jsem si pritom zasvinil kalhoty.

Severni i Jizni Karolina byly odedavna zemedelske oblasti. V Severni se pestoval tabak a v Jizni ovoce. Na jihu se toho moc nezmenilo, ale vlada S.K. si vcas uvedomila, ze uz se vice Camelek kourit nebude a rozhodla se investovat do novych technologii. Aby sem pritahli bohate firmy, nabidli jim ruzne danove ulevy a velice levne pozemky mezi tremi blizkymi mesty Raleigh (hlavni mesto), Durham a Chapel Hill. Mestecko Chapel Hill vzniklo kolem velike statni univerzity (25 tisic studentu) a kolem ni se teprve vystavelo mesto. Oproti tomu Durham byl centrem tabakoveho prumyslu, v minulem stoleti zde vznikla soukroma Duke University, dnes jedna z nejlepsich v celych USA, vynika hlavne v medicine. Ta je i kulturnim centrem celeho mesta, ktere ma 205 tisic obyvatel a rozmery 12 x 15 km. Na jihu je jeste jedna statni univerzita a treti je uprostred. Ta byla zalozena pro cerne a byla tudiz stedre podporovana statem. Je z nich nejlevnejsi a proto se na ni v posledni dobe zacali stahovat bili. Je tu mnozstvi nemocnic a medicinskych ustavu, procez je dnes Durham prezdivan City of Medicine. Celkove ma S.K. 16 univerzit a tento zdroj mozku byl dalsim faktorem, ktery podporil zalozeni vedeckeho centra.

Firmy v cele s Ciba-Geigy, Glaxo Wellcome nebo IBM postupne vyplnily prostor mezi tremi mesty a vytvorily Research Triangle Area, jeden z nejvetsich vyzkumnych komplexu na svete. Jako obec se na adresu neudava zadne z okolnich mest, ale R.T.A..

Do tohoto prostoru se ma v blizke budoucnosti prestehovat i nase firmicka BMG, ktera zatim sidli primo v Durhamu. Po trech letech prace v ceske pobocce americke firmy ted pracuji pro americkou pobocku firmy nemecke. Nemecko tu vsichni miluji, prestoze polovina lidi tam jeste nebyla. Sef nas kazde rano zdravi Gutten Morgen!, rad pije evropske pivo a na zed povesil obrovsky obraz Salzburgu, kam je Nemci pri nejakem skoleni vzali a ktery maji navzdy spojen s Nemeckem. Firma je tak malicka, ze ji asi jednou mesicne chce nekdo z konkurence koupit, ale majitele jsou hrdi imigranti z NDR a firmu odmitaji prodat i za nekolikanasobek jeji ceny. Jsou to moc prijemni lide a velice pracoviti; nase technicke dotazy bezne odpovidaji v pet odpoledne (23 h SEC). Ja pracuji jako technicka podpora zakazniku, delam demonstrace pristroju, testuji na pristrojich nove aplikace, telefonicky mam resit technicke problemy zakazniku i prodejcu. V tomto oddeleni jsme byli dva, kolegyne ale dva tydny po mem prichodu odesla a tak jsem zde zustal sam. Souvislost jejiho odchodu s mym nastupem mi neni jasna, byl ale velmi rychly. V patek ve dve dala vypoved, v pul treti si sbalila svých par veci a navzdy zmizela.

Vsude v Karoline se samozrejme jezdi, jsou tu obrovska nakupni centra s radou obchodnich domu a rozsahlymi parkovacimi plochami. Nejvetsi z nich obsahuje 160 obchodaku a ma trictvrte hektaru. Pak jsou tady spousty restauraci a baru, často s zivou hudbou. Tim to ovsem konci. Centrum mesta, tak, jak ho zname z Evropy, tady neexistuje. Uprostred jsou dve vyskove budovy, jedna patri bance, druha pojistovne a jestlize pres den je tam celkem mrtvo, v sedm vecer uz na chodce nenarazite. Vsichni jsou doma, v nakupnim centru, anebo v restauraci. Nezanedbatelna skupina lidi stale jeste pracuje.

Vlastne jeste neco. Mesto ozije, kdyz zacina sezona univerzitniho basketbalu. V Charlote hraji NBA, tou tady ale vsichni opovrhuji a tvrdi, ze ryzi basket sehraje jen na univerzitach. Je skutecne na co koukat. Tri mistni univerzity jsou velci rivalove a kazda z nich dosahla v nedaleke minulosti titul mistra USA. Hrala zde spousta budoucich hvezd NBA, napr. za UNC v Chaple Hill hraval Michael Jordan. Mimo sezonu hraci nesmeji trenovat a v den zacatku ligy se tudiz schazeji hned po pulnoci. Na tento prvni trenink prichazeji i houfy jejich fanousku a nalada je opravdu slavnostni. Dostat se na jednotlive zapasy je ale tezsi, nez dostat se na NBA. Velice popularni osobnosti je mistni rozhlasovy reporter, ktery zazitky z hriste pribizuje jiz 15 let. Vsichni mistni sleduji televizi a k tomu poslouchaji rozhlas.

Jak jsem jiz psal, za kulturou je nejlepsi vyrazit na Duke University. Nejvydarenejsi akce, kterou jsme zde vyzkouseli, bylo vystoupeni Harlem Boys. Sbor padesati cernousku zpival neskutecne krasne. Postupne prechazel od klasickych evropskych skladeb pres spiritualy az k jazu a rapu. Koncert vyvrcholil serii choralu pri kterych zenske brecely a divaci vyskakovali nadsenim ze sedadel.

Zajiste roztomilou akci, kterou jsme ale ozeleli, bylo sveceni domacich zviratek v Den zvirat.

Minuly tyden jsem byl vyslan za nasimi zakazniky v Californii. Byl jsem nadsen, jelikoz jsem se tam chtel uz dlouho podivat a navic se vetsina pobytu odehravala v San Franciscu. Spolecniky mi delala sanfranciska kolegyne Kathy (27/165) a prvni dva dny tez nemecky inzenyr Stefan.

Akce zacla vydarene. Prvni den San Diego a teplota 28 ve stinu. V devet vecer jsme pristali v SF a hned jsme vyrazili okouknout vecerni zivot. Po chvili objizdeni zajimavosti jsme vystoupili u tajemne osvetlene anticke stavby obklopene sloupy imitujicimi zbytky zricenin. Z jejiho nitra se ozyvala jazzova hudba a tak jsme se vydali objasnit jeji zdroj. Uvnitr stavby bylo otevrenymi dvermi mozno zahlednout nejakou pekne rozjetou party. Poradala ji bohata softwarova firma pro sve zakazniky a nam se podarilo mezi ne infiltrovat. Uvnitr na nas cekaly ty nejvybranejsi lahudky vcetne delikatniho japonskeho susi (ne ze by mi chutnalo). Ja jsem chvilku rozpacite stal u preplneneho stolu, ale Kathy se hbite chopila talire a zacla na nej nakladat, co se veslo. My jsme ji se Stefanem nasledovali a po chvili uz nam pingl naleval vybrana Kalifornska vina a tlaskali jsme do sebe jahody, cokoladovy dort a jine. Stravili jsme tam pres tri hodiny a kdyz jsme v pul druhe dorazili k hotelu, nepodarilo se nam personal vzbudit. Kathy nam nabidla prespani v jeji garsonce cimz jsme nepohrdli, jen jsem byl nervozni, zda nebudu vsechny budit svym chrapanim. Noc probehla ve vsi pocestnosti.

Ani dalsi dny nebyly spatne. Pres den jsme vzdy navstivili dva zakazniky, kteri meli nejaky technicky problem, Stefan vse vyresil, my jsme jen ocumovali a vecer uz jsme zase razili do mesta. Mezi nejzajimavejsi patrila navsteva Hights Street, nekdejsiho centra vsech hippies v USA, kde dodnes vladne atmosfera sedesatych let, vetsina domu je pomalovanych a po ulicich chodi svobodomyslni lide, vsichni extravagantne obleceni, casto pod vlivem drog.

Pote, co Stefan odletel hasit prusery v Ohaiu, pokracovali jsme jen ve dvou, totiz krome noclehu. Prestehoval jsem se konecne do hotelu. Potesila me take vecere v thajske restauraci, kde nam hned u vchodu Shooman odebral obuv a do restaurace se muselo naboso. Uvnitr byly stoly asi 20 cm nad zemi, patrne byse u nich melo sedet na zemi, ale pro zhyckane Americany vytvorili pod stolem diry pro nohy, aby jim nezdrevenely. Jidlo bylo dobre, typicka byla omacka z kokosoveho mleka. Pri nasledne diskuzi u vinka jsem se dozvedel, ze to s tou emancipaci americkych zen neni zas tak zhave, jak to na prvni pohled vypada, a ze evropsti a americti lide se lisi daleko mene, nez spolecnosti jako celek. Ale o tom jindy.

V sobotu jsem se prochazel sam. Prohledl jsem si pristav a zdejsi Chinatown, ktery je nejvetsi cinskou komunitou mimo Cinu, na pevnost Alcatraz, kde byl veznen Al Capone a dalsi lotri jsem neplul, protoze zacalo prset. Celkova atmosfera mesta je ale uzasna. Je velmi zive, temer jako NY, ale takove kultivovanejsi a lide jsou prijemni. Pusobi to tam tak nejak rekreacne, jako kdyz prijedete do lazenskeho mestecka a vecer to zije jako treba v Amsterodamu.

Kazdy vylet ale konci a tak jsem se v nedeli vratil do Durhamu. Kdyz jsme si zde chteli zajit na veceri, prosli jsme v centru celou hlavni tridu a minuli jsme jen jeden pub s dvema cernochy u baru, k jidlu nic. Na konci ulice jsme konecne potkali ziveho pesiho cloveka, ktery prave prosel paralelni ulici. Nez jsme se stacili optat na restauraci, zeptal se on nas, jestli nevime, kde se tady da najist. No proste dira. Ono se najist samozrejme da, ale vetsinou v komplexech nakukpnich center, kde to nema takovou atmosferu a chlastacich baru tady vubec moc neni.

Nakonec jsme neco nasli a ja licil Ivce zazitky z cesty, ona poslouchala, jen pri me zmince o Kathy se podezirave zeptala, zda je hezka. Naivne jsem pritakal, coz ji jako zenskou samozrejme znervoznilo, zbytecnou pasaz o prespavani v garsonce jsem ale samozrejme preskocil. Celkova atmosfera byla prijemna a konec vikendu vesele ubehl.

V pondeli me cekaly v praci nahromadene problemy, znate to, kdyz se vratite treba po dovolene. Zustal jsem proto v praci dele a Ivca zatim navarila a vyprala haldu veci, ktere jsem v prubehu tydne uspinil. Konec prace, uz jsem doma a v klidu vecerim, kdyz tu najednou „Co je tohle?“ Ohlednu se a Ivca drzi v ruce cervene kalhotky. Bleskove jsem si vzpomel, jak jsem uz nekolikrat v pradelne ztratil ponozku, ktera se pri zdimani prilepila na valec a ja jsem si ji nevsiml. Minule jsem zase v susicce nasel ridicak, ktery nekdo zapomel v kapse a pri vyndavani pradla si ho nevsiml. „No moje to neni. Jestli nejsou tvoje, tak jsi to asi prinesla z pradelny.“ – „To jsou kalhotky Kathy“, oznamila mi Ivca s naprostou jistotou. Spadla mi celist. Kdyz se vratite po tydnu ze sluzebky, hodite veci do pradla a pak se mezi tim najdou CERVENE kalhotky, muzete mit svedomi ciste jak batole, jenze situace je tak JASNA, ze sam zacnete o svem pocinani pochybovat. Ivca sice nakonec vzala vec s humorem, co ji take zbyvalo, ale stin podezreni nevyprchal ani z ni, ani ze me. V noci jsem se asi trikrat vzbudil a misto nocni prisery na me ze tmy svitily cervene kalhotky. Jsem to ale cune.