Zápis ze 42.Mecheche

42. Mecheche, 1.3.2014, Kovářská, Krušné hory

Tak jsme si měli zase po letech na Mecheche zaběžkovat. Aspoň takhle nám konečnou volbu termínu a místa prezentoval v mailech Velký Pivrnec Číža. Leč Pivrnec míní a příroda mění. Že to bude letos stát se sněhem v Čechách za hovno bylo jasné už od konce ledna. No a do začátku března už se nic nezměnilo. Takže původně plánované zimní horské Mecheche mělo nakonec spíš podzimní mlžnou atmosféru.

Kovářská je městys rozkládající se v mělkém údolí Černé vody na hřebenech Krušných hor. Český název odkazuje na dolování a zpracování železné rudy zajišťující prosperitu převážně německého obyvatelstva. Z původních více než čtyř tisíc duší poklesl počet po válce na dnešních jeden a půl tisíce. V obci je proto dostatek volných stavení charakteristické sudetské architektury. Do jednoho z nich jsme se na dvě noci uchýlili a strávili v něm příjemné chvíle pivrnecké sounáležitosti.

Číža, Džimák, Kulda a Buby v rámci pátečních aktivit ulovili okolní kešky a zabydleli chaloupku. Ostatní dorazili dříve či později večer a byli jsme v plném počtu deseti kusů. Na čepu byl Károvský bežák 11, Károvský bežák 14 – Cannabis a Károvký běžák – Hytliskaner pšeničný. Tři pípy by se měly stát na Mecheche do budoucna standardem, dnešním Pivrncům již přeci jen nestačí celý večer lemtat desítku. Očekávají od piva i něco jiného než jen opici a kocovinu. Bylo to dobré také proto, že Hytliskaner pšeničný nedosahoval očekávané kvality, a tak zbyly na výběr aspoň dva dobře pitelné moky. A že bylo co zapíjet: prdelačka, jitrničky, jelítka, tlačenka – to vše byl přímo soustředěný útok na Zrzkovo čerstvé vegetariánství. Není divu, že podlehl. No snad si to s tím selháním nějak ve své přemýšlivé hlavě srovná.

Páteční večer proběhl ve veselé atmosféře diskusí, šipek a kytary, pro jistotu podpořené dvěma špeky z Čížových zdrojů. Jako obvykle si vůbec nepamatuji, co se celý večer řešilo, ale není to vlastně jedno?

Ráno bylo mlhavé a stejně tak celý sobotní den. Pěší výlet do Měděnce nám pak jen připomněl, jak pochmurnou atmosféru dokáží mít krasosmutné Krušné hory. Není divu, že návštěvu restaurace U Medvěda v Měděnci si mnozí zpestřili mírnou konzumací tradičního rakouského bylinného likéru.

Rituál po návratu do Kovářské proběhl přesně a důstojně. Obvyklá diskuse po něm pak již tak důstojná nebyla. Někteří ji vzali dost vážně a atmosféra se zahustila. Samozřejmě, že jsme jako obvykle nakonec žádnou změnu stanov neodhlasovali. Zrovna v týdnu před Mecheche navrhli v poslanecké sněmovně zákaz prodeje alkoholu a omezení délky příspěvku na 2x10minut. Tak to na Mecheche neprojde, ale poslancům by to neškodilo. To podstatné se totiž do deseti minut vždy vejde. Déle nám také netrvalo ani přijetí rezoluce reagující na aktuální situaci na Ukrajině:

„Žádáme prezidenta Putina o nevměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny a o vyvarování se jakéhokoliv použití vojenské síly na suverénním území Ukrajiny. Pivrnci“

Tak to je text historicky první pivrnecké rezoluce sahající svým významem za hranice území naší republiky. České i Československé. Odhlasováno všemi Pivrnci.

Další večer probíhal obdobně jako ten páteční, pouze z aktivit převažovaly spíše ty méně náročné – převážně účast v debatních kroužcích. Že by únava z výletu? Pivo s výjimkou pšenice se ale vypilo do posledního kousku, gulášek, sulc a další prasečiny také rychle zmizely.

Ráno to chvilku vypadalo na sluníčko, ale nakonec Krušné hory dostály své pověsti a mlha zvítězila. Odjížděli jsme ze smutných hor plni veselých myšlenek, co nás čeká příště.

Zapsal Martin