Popis 34.Mecheche

Ještě dřív než Kuldíkův popis Mecheche nám všem přišel trochu jiný email…

Ahoj kluci,
omlouvám se, že jsem se neozval dříve. Po důkladném zvážení jsem se rozhodl přehodnotit priority ve svém životě. Podávám PPŽ.

Zdraví Mirek
Mějte se pěkně.

No a teď už následuje samotný popis…

Den první

První dorazili na místo vlakem a pěšky Bakováci, tj. Buby a Luďa. Vyrazili už ráno a udělali si výlet v okolí, ve mlýně se setkali s VP Meďourem a časně dorazil i Pažout. Následovali Číža a Zrzek, později Džimák.
Narazily se Svijany, ale po pár kouscích jsme vyrazili přes pole do nedaleké hospůdky. Tam jsme byli překvapeni příjemnou obsluhou, která se líbila hlavně Pažoutovi, ale i dobrým jídlem, pil se Rebel. Po dvou hoďkách jsme se přes pole přesunuli zpět na chalupu. Nic extrémního, pár panáků tequily a calvadosu na počest obou Jiříků, zpěv a kecání do časných večerních hodin.
(děkuji pivrnci Čížovi za pomoc)

Den druhý

Jak jsme se předem se Sedym dohodli, tak jsme i udělali. V sobotu ráno jsme vstali a vyrazili směr Vysočina. V Benzině jsme si koupili sváču a já ještě přibral 6 lahváčků svého momentálně nejoblíbenějšího pívečka Birelka. Cestou jsme postupně probrali politiku, práci a ženský. Sedyho nadupaný fáro svištělo jako o závod a Vysočina se k nám blížila. S Bubym jsme po telefonu upřesnili místo našeho dlouho očekávaného setkání.

Byla jím teď už památná zastávka posázavského pacifiku. Se Sedym jsme tam pro jistotu dorazili se čtvrthodinovým předstihem. Sluníčko svítilo, ptáčci švitořili, kytičky voněli, Sázava šuměla a v dálce už jsme viděli skupinku našich rozradostněných kamarádů. Opatrně sestupovala z kopečka dolů a již z dálky nás vesele zdravila. Poplácali jsme se bodře po zádech. Prohodili pár hřejivých uvítacích vět a už jsme nastupovali do vláčku.

Párkrát jsme si pšoukli, abychom udělali atmosféru a nechali se unášet posázavským pacifikem až k samým Stvořidlům. Vystoupili jsme. Zahoupali se na visuté lávce. Přečetli si pár moudrých vět, co pro nás zanechal Honza Werich a štrádovali si to cestou necestou k první občerstvovací stanici. Řekli jsme si něco o keškách, trošku jsme si zabrodili a už jsme seděli u prvního pivečka.

Sluníčko hřálo, cyklistiky jezdily na lehký převody, bylo prostě na co koukat. Velký pivrnec zavelel, sen se rozplynul a už se šlo dál. Pozdní obídek nás čekal v našem malebném domečku v údolí.

Dorazili jsme právě včas. Hlad už ťukal na dveře a žízeň bylo potřeba taky uhasit. Na Meďourově domácím gulášku jsme si náramně pochutnali. Trochu jsme si dáchli a počali jsme se věnovati oblíbené to aktivitě hře v petang. Nově jsme si prubli i Sedyho AFR (Amazing Flying Ring). VP pro nás připravil i kulturně poznávací hru 11 pivrnců poznává 11 jedenáctek. Dopadlo to dobře, vyhráli všichni, co se zúčastnili. Já jsem si pak na hodinku pojoggingoval. Na závěr sportovního odpoledne jsme si zasoutěžili v driblování na čas. Driblovali jsme hodně rychle, počítali jsme o dost pomaleji a tak byl rozptyl výsledků značný.

Ve 20:10 nadešel okamžik z nejslavnostnějších – Rituál a ten se vydařil. Snad poprvé od vzniku organizace se nikdo nemýlil. A to je opravdu dobře.

Trochu jsme podiskutovali o stanovách a pokutách. Stanovy jsme vylepšili. Semleli všechno možné i nemožné. Zahráli na kytary, pozpívali si a postupně jsme se začali vytrácet do svých pelíšků.

Den třetí

Ráno jsme vstali k bohaté snídani, formou švédských stolů. Já se pak rozloučil a nechal se odvést přítelem Džimákem na vláček, který se mnou uháněl na oslavu mého sedmdesátiletého tatínka.

Ostatní se vydali na vodáckou vložku, kterou pro nás připravil pivrnec Pažout.

Sjezd Stvořidel probíhal příjemně. Počasí nám přálo a přes ledovou vodu bylo tak teplo, že někteří jeli v krátkých tričkách. Pažout obětavě zařídil vše potřebné, tj. 2 nafukovací kanoe pro Sedyho, Luďu, Zrzka a Čížu. Ze dvou kajaků zůstal jeden nevyužit, protože musel Martin narychlo domů a tak dělal předjezdce jen Pažout. Jeho vybavení na divokou vodu moc nekorespondovalo s naším, kde chyběl jen naražený sud. Překvapivě se tentokrát nikdo necvaknul, jen Sedy zakotvil na kameni tak poctivě, že trvalo několik minut, než z kamene zase sesednul. Bylo to moc příjemné.
(Děkuji opět pivrnci Čížovi za pomoc)

Den XX

Vyhráli jsme mistrovství světa v hokeji a já to samou radostí dopsal. Tímto se omlouvám za zpoždění, asi mě bude i něco stát.

Mecheche zdar, nazdar
Kulda